Schillerová má plán B. Dukovany by se mohly financovat mimo státní rozpočet, experti pochybují
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Ministerstvo financí hledá způsob, jak financovat Dukovany mimo státní rozpočet.
- Záložní plán počítá i s vyjmutím dopravních staveb z výdajových limitů.
- Opatření má sloužit pro případ, že se Česko nestihne dohodnout s EU na rozvolnění fiskálních pravidel.
Ministerstvo financí připravuje variantu financování dostavby jaderné elektrárny Dukovany a takzvaných liniových staveb mimo rozpočet pro případ, kdyby se nestihlo dohodnout s Evropskou unií na rozvolnění fiskálních pravidel. Na Setkání lídrů českého stavebnictví to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
„Jde o dvě, možná tři, 'únikové doložky' pro případ, že se s Evropou nedomluvíme včas nebo nedomluvíme dostatečně. Samozřejmě je to i s vědomím, že se musíme pohybovat pod třemi procenty HDP deficitu veřejných financí. Načetla jsem, abychom dostavbu Dukovan účtovali mimo rozpočet,“ uvedla.
Tato úniková doložka by se podle ní týkala i takzvaných lineárních staveb, které jsou v zákoně o liniových stavbách. To znamená, že tyto výdaje by do roku 2036 nespadaly do výdajových rámců. Je to pojistka pro případ, že se Česko s Evropou nestihne domluvit dostatečně nebo včas, dodala.
Rozpočtová výjimka budí pochybnosti odborníků
Podle Národní rozpočtové rady (NRR) ale financování stavby jaderných bloků nikdy nemělo mít žádnou únikovou doložku nebo výjimku z rozpočtových pravidel. „Návratná finanční výpomoc totiž z principu neovlivňuje výdajový rámec, neboť se nejedná o výdaj ale o půjčku a operace neprohlubuje maastrichtský schodek veřejných financí v žádném případě,“ uvedla NRR. „To, co se nově pozměňovacím návrhem k úpravě rozpočtových pravidel mění, je to, že nově nebude tato operace prohlubovat ani hotovostní schodek státního rozpočtu, neboť bude placena z mimorozpočtového účtu ministerstva průmyslu a obchodu,“ doplnila rada.
Sněmovna v březnu úvodním kole podpořila změnu pravidel v zákonech pro sestavování státního rozpočtu. Výdajové rámce se mají nově sestavovat na základě střednědobého růstu čistých výdajů a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice. Předloha zasahuje do řady zákonů a kromě jiného zpřesňuje pravidla pro rozpočtové hospodaření v případě zhoršení bezpečnostní situace. Opozice obviňovala vládu, že návrhem rozvolňuje rozpočtovou odpovědnost. Schillerová to odmítá.
„Předložený návrh zákona je veden cílem umožnit vládě zajistit v případě definovaných situací finanční zabezpečení potřeb státu a přeskupení peněžních prostředků na nové priority spojené zejména s nezbytnou přípravou státu a zajištěním vzniklých finančních potřeb bezpečnostních sborů a ozbrojených sil,“ píše vláda v důvodové zprávě.
V současnosti zákon stanovuje výdajové rámce státního rozpočtu na základě maximální hodnoty strukturálního salda, tedy výsledku hospodaření očištěného o vliv hospodářského cyklu a mimořádné dopady. V letošním roce může být maximální strukturální schodek 1,75 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a v roce 2027 nanejvýš 1,25 procenta HDP. V dalších letech zákon omezuje strukturální schodek na jedno procento HDP.
