Praha - Přestože v nejbližších dnech budou odpolední teploty i nadále stoupat nad 20 °C, rána budou studenější než v předchozím týdnu.

Zatímco minulý týden teplota vzduchu na některých místech neklesla pod 10 °C, nyní se v horských oblastech dají očekávat po ránu teploty kolem -2 °C, na zbytku území v intervalu 7 až 3 °C.

Místy je třeba počítat s přízemními mrazíky.

V noci totiž bude zemský povrch rychle chladnout, není ještě dostatečně prohřátý. Spolu s ním pak za jasného počasí rychle chladne i tenká vrstva vzduchu těsně při zemi.

Teplota v těchto místech tak bude o několik stupňů nižší, než je standardně měřená hodnota ve dvou metrech nad zemí.

Jarní mrazivé škody 

Jarní mrazíky působí značné škody zejména v zemědělství a ovocnářství, a tak jim je v historických pramenech věnována daleko větší pozornost než dnes.

Ještě na přelomu 16. a 17. století bylo více jarních mrazíků pozorováno v květnu než v dubnu, což pravděpodobně vedlo k úpadku českého vinařství v 17. století.

Z výsledků let 1951 až 1970 vyplývá, že v současné době je daleko větší pravděpodobnost výskytu mrazíků v dubnu než květnu.

Co vydrží jabloně

Škody z jarních mrazíků přicházejí zejména v letech, kdy časněji rozpučí ovocné plodiny a ovocné stromy.

Pro posuzování jarních mrazů z hlediska případných škod na zemědělských plodinách jsou důležité počty mrazových dnů v druhé polovině jarního období, kdy nízké teploty vzduchu představují reálné nebezpečí poškození rostlin.

Na základě fenologických pozorování jsou škodlivé jarní mrazíky definovány jako ty, které se vyskytnou v období čtrnácti dnů po nástupu fenofáze "první květy jabloní".

Za kritickou hodnotu pro jabloňové květy je považována teplota vzduchu t<-1,0 °C, stejně jako pro květy vinné révy.

Poškození listů ořešáku nebo jarního ječmene se objevuje při t<-3 °C. Za potenciálně nebezpečné jarní mrazy je tedy možné označit všechny dny s minimální teplotou vzduchu t<-1 °C.