Rozpočtový schodek dál mírně klesá, i tak červencový výsledek patří k historicky nejhorším
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Schodek státního rozpočtu ke konci července mírně klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je přesto druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.
„Červenec je druhý měsíc po sobě, kdy schodek klesá, za samotný červenec hospodařil rozpočet meziročně o 11 miliard korun lépe, a dosáhl tak mírného přebytku 1,2 miliardy korun. Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a dosáhneme-li s ostatními ministry shody na úsporách zhruba ve výši 20 miliard korun, podaří se nám dodržet plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard korun,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Rozpočtové příjmy ke konci července dosáhly 1,068 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,2 procenta. Výdaje ke konci července byly 1,282 bilionu korun, proti předchozímu roku vzrostly o 16,2 procenta.
Příjmové straně rozpočtu pomáhá vyšší výběr daně z příjmu právnických osob. Stát na ní do konce července inkasoval 122,2 miliardy korun, o 37 procent víc než v loňském roce. Vedle toho přináší dodatečné příjmy odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, na kterém se dosud vybralo 13,4 miliardy korun. Příjmy z takzvané windfall tax se zatím v rozpočtu neprojevily, splatnost prvních záloh je v září.
Výnos daně z přidané hodnoty pro státní rozpočet do konce července byl 208,9 miliardy korun, meziročně se zvýšil o 5,9 procenta. Na dani z příjmu fyzických osob stát získal 80,2 miliardy korun, o 24 procent víc než před rokem. Odvody pojistného na sociální zabezpečení se meziročně zvýšily o 9,2 procenta na 397,5 miliardy korun. Ze spotřební daně stát inkasoval 82,1 miliardy korun, což je o šest procent méně než loni. Projevuje se změna preferencí spotřebitelů tabákových výrobků a snížení spotřební daně z nafty, která se ale od srpna vrací na původní úroveň. Podle ministerstva financí by se tak měl do konce roku pokles daňového inkasa v této oblasti vyrovnat.
Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 503,5 miliardy korun. Z toho 395,9 miliardy korun šlo na důchody, jejich objem se meziročně zvýšil o 18,9 procenta. Nejvyšší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 142,6 procenta na 87,1 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 51,1 miliardy korun. Výrazně meziročně narostly i náklady na obsluhu státního dluhu, za sedm měsíců činily 38,9 miliardy korun, což bylo o 44,1 procenta víc než loni.
