Rektoři požadují tři miliardy ročně navíc. Půjdou na mzdy i rekonstrukce kolejí
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Vysoké školy budou usilovat o růst svého rozpočtu o tři miliardy korun ročně do roku 2021. Peníze navíc by měly jít hlavně do mezd zaměstnanců a do vysokoškolských kolejí. Na tiskové konferenci po dnešním jednání pléna České konference rektorů (ČKR) to řekl její místopředseda Mikuláš Bek. Rozpočet vysokých škol chce navyšovat i ministerstvo školství. Rektoři doufají, že v tom úřad bude pokračovat i po sestavení nové vlády. Ta současná je nyní v demisi.
Již dříve zástupci ČKR uvedli, že financování vysokých škol v Česku zaostává za průměrem vyspělých zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhruba o osm až devět miliard korun ročně. Loni akademici požadovali růst o 4,5 miliardy korun, nakonec dostali přidáno tři miliardy navíc. Rozpočet vysokých škol se tak zvýšil na 24 miliard korun z původních 21 miliard, na kterých několik let stagnoval.
Podle Beka, který je rektorem Masarykovy Univerzity v Brně, by každoroční růst o tři miliardy korun v následujících třech letech univerzitám umožnil držet krok s růstem mezd v ČR. Střednědobé výhledy na roky 2019 a 2020 ale zatím s dalším navyšováním nepočítají, rozpočet by podle nich měl zůstat na letošní úrovni.
"Domníváme se, že dynamika (růstu) by měla být v ideálním případě stejná jako na tento rok. Další tři miliardy v příštím roce by nepochybně vytvářely rozumný prostor, abychom držely krok s růstem mezd v ČR, což považujeme za prioritu našeho úsilí o zvyšování rozpočtu," uvedl Bek. Za další prioritu označil investice do vysokoškolských kolejí a další infrastruktury škol.
Náměstek ministra pro vysokého školství Pavel Doleček dnes řekl, že by úřad chtěl získat víc peněz i na posílení žádanějších oborů, jako jsou pedagogové či lékaři. Ministerstvo jim chtělo přidat už v letošním roce, ale loni se mu na to nakonec nepodařilo vyjednat dost peněz.
Úřad také v současnosti dokončuje návrh investičního programu pro univerzity, který počítá s tím, že se vysoké školy budou na svém financování podílet z vlastních provozních prostředků. S tím podle Beka počítají i vysoké školy, pokud dostanou dostatečně přidáno.
Zatím není jasné, zda budou vysoké školy požadovat i další navýšení příspěvku na doktorandy. Ministerstvo tento týden oznámilo, že se rozhodlo zvýšit dosavadní příspěvek na tyto studenty z 7500 korun na 11.250 korun. Podle zástupců doktorandů je to stále málo. O výši stipendií ale rozhodují samotné školy při schvalování svého rozpočtu, o kterém hlasují většinou v dubnu.
Většina škol bude podle Beka usilovat o to, aby minimální stipendium bylo alespoň kolem 11 tisíc korun. Řada škol uvažuje i o výraznější podpoře doktorandů a některé školy možná začnou kombinovat i pracovní úvazky a stipendia, dodal.
