


Vedení Univerzity Karlovy jedná s bývalým proděkanem Katolické teologické fakulty Alešem Prázným o jeho možném návratu do vedení fakulty. Mohl by se opět stát proděkanem. V pátek to uvedla mluvčí univerzity a členka kolegia rektora Michaela Lagronová.

Do konečného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se podle ní vrací Jaroslav Brož do funkce děkana, fakulta ale i nadále zůstává v nucené správě rektora univerzity.
Nejvyššího správní soud přiznal Brožovi odkladný účinek ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana KTF UK. Rozhodnutí soudu spočívá v tom, že se do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze z 11. prosince 2025, stojí v usnesení. Soud také pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z února loňského roku.
"Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je už zřejmé, že se nyní volba děkana uskutečnit nemůže," uvedla Lagronová. Volbu nového děkana naplánoval akademický senát katolické fakulty na příští týden. Do volby se přihlásili dva lidé, kromě Brože také církevní právník Jiří Dvořáček.
"S Prázným jednáme o tom, že by se stal dalším proděkanem na KTF a zároveň stáhl svou žalobu na UK," uvedla Lagronová. Prázného odvolala Králíčková z funkce zastupujícího děkana loni v záři, ministerstvo školství následně uvalilo na fakultu nucenou správu, jelikož se ocitla bez vedení. Fakultu tak nyní vede současný rektor Zima.
Na fakultě jsou nyní dvě proděkanky, podle Lagronové je doplnění kolegia děkana o dalšího člověka se zkušenostmi s řízením fakulty logické.
Do konečného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se Brož vrací do pozice děkana. Fakulta ale i nadále zůstane pod nucenou správou rektora UK, uvedla Lagronová. Ministerstvo školství dnes na dotaz ČTK uvedlo, že zvažuje další kroky v návaznosti na aktuální vývoj i obsah rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. "V této fázi proto považujeme za předčasné poskytovat konkrétní odpovědi jak k otázce případných opatření týkajících se Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, tak k dalším procesním krokům, které mohou v dané věci následovat," uvedl úřad.
Brože, který vedl fakultu od května 2024, odvolala Králíčková z funkce na návrh akademického senátu loni v únoru. Obrátil se na Městský soud v Praze, který ho předběžným opatřením do funkce vrátil. Rektorka však Brože odvolala loni v létě podruhé. Brož se znovu bránil žalobou, té už soud odkladný účinek nepřiznal. Vydal ale návazná usnesení, kterými zakázal do pravomocného rozhodnutí volbu nového děkana KTF UK a rektorce Králíčkové nařídil, aby do pravomocného rozhodnutí soudu nepověřovala výkonem funkce třetí osobu. Loni v prosinci městský soud Brožovu žalobu zamítl.



Vypadá to, že jenom hrají hru. Nebo že chatují se svými kamarády. Jenomže podle krizového psychologa Štěpána Vymětala může toto zdánlivě nevinné poflakování našich potomků na internetu skýtat obrovská rizika. „Jako soudní znalec jsem se setkal s různými případy. Dokonce i s dětmi a mladými lidmi, které někdo v kyberprostoru motivoval ke spáchání násilí,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Český rozhlas podle generálního ředitele Reného Zavorala nesouhlasí s návrhem převést financování médií veřejné služby ze systému rozhlasových poplatků na státní rozpočet. Pro tak zásadní změnu neexistuje racionální důvod a nelze to číst jinak než jako pokus otevřít si cestu k jejich oslabení a politickému ovládnutí.



V Praze na Žižkově hoří střecha ubytovny, hasiči vyhlásili třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu. Obyvatele z budovy zachraňují s pomocí žebříků. Novinářům to sdělili hasičští mluvčí Miroslav Řezáč a Vojtěch Rotschedl. Zdravotničtí záchranáři u šesti lidí zjišťují, jestli se nepřiotrávili zplodinami hoření. Událost je zatím bez vážných zranění, uvedli na síti X.



Česká tenistka Karolína Muchová na úvod antukové sezony porazila v prvním kole turnaje ve Stuttgartu 6:2 a 6:4 Aljaksandru Sasnovičovou z Běloruska.



„Kluci z Fideszu u mě bydleli, když přijeli v srpnu 1989 na demonstraci k výročí okupace omluvit se za maďarskou účast. Estébáci je tehdy sebrali a deportovali. A Viktora jsem pak samozřejmě vídával, když jsme po revoluci začali jezdit do Budapešti... Až do války na Ukrajině jsem ho hájil. Třeba s ilegální migrací měl pravdu a dneska je to běžný postoj,“ vzpomíná Saša Vondra na éru Viktora Orbána.