Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že ČR kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá do kategorie zemí zažívajících významnou migrační situaci. Může si proto požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
"Já jsem dnes odeslal komisi dopis, kde přesně v souladu s pravidly žádám o to, aby Česko bylo zcela zproštěno povinnosti - protože bylo označeno za zemi, která je kriticky postižena migrační vlnou - se podílet na placení čehokoli do solidárního evropského mechanismu," řekl Rakušan.
V případě, kdy by Česko na svém území běžence z Ukrajiny nemělo, platí podle Rakušana to, co je v paktu dohodnuto. "Budeme třeba materiálně, technicky, logisticky pomáhat s tím, abychom chránili vnější hranici Evropské unie," řekl ministr. Zdůraznil, že součástí dohody není nikdy povinné přijímání migrantů.
Podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) ANO a SPD o migračním paktu lhaly. "Staráme se o velké množství uprchlíků z Ukrajiny, proto se na Česko s velkou pravděpodobností nebude vztahovat princip solidarity," řekl Fiala.
K nedělní půlnoci bylo v Česku podle statistik ministerstva vnitra 397 421 lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Z nich bylo přes 92 500 dětí a mladých do 18 let a téměř 17 800 seniorů. Uprchlíků v aktivním věku evidoval resort 123 900 a uprchlic 164 100.
Podle zpráv ministerstva vnitra o migraci bylo na konci loňského roku v ČR 388 879 lidí s dočasnou ochranou, na konci roku 2023 jich bylo 375 021. V prvním roce ruské invaze vydalo Česko více než 470 000 dočasných ochran.
Zřízení Fondu solidarity
Evropská komise v úterý v první výroční zprávě unijní exekutivy o migraci a azylu v rámci zavádění migračního paktu informovala o tom, které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci.
Navrhla také zřízení prvního Fondu solidarity, návrh však zatím není veřejný. Nyní je na rozhodnutí Rady EU, která zastupuje členské státy, aby návrh komise přijala a dohodla se na velikosti fondu i na tom, jakým způsobem by do něj měly přispět jednotlivé země.
Česko a také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko čelí v důsledku kumulativního tlaku posledních pěti let podle komise významné migrační situaci a mohou proto požádat o částečné či úplné odečtení příspěvků do fondu na další rok.
Místopředseda ANO Robert Králíček v úterý na síti X uvedl, že komise ustoupila tlaku vytrvalých kritiků paktu. Migrační pakt ale podle něj musí být zrušený celý. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se v programovém prohlášení shodla na odmítnutí paktu.
Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a má vstoupit v platnost v červnu 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Schvalování paktu bylo náročné i kvůli tomu, že ho tvoří deset legislativních návrhů. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi.
