Půjčka na superzakázku v ohrožení. Havlíček hledá miliardy na vládní sliby

Petra Jaroměřská Petra Jaroměřská
před 2 hodinami
Budoucí vláda pomalu odkrývá nejen své plány, ale i to, kde by na ně mohla vzít peníze. Konkrétně jde o poplatky za obnovitelné zdroje. Chce, aby je za lidi a firmy platil stát. Celkem má tenhle slib stát asi dvacet miliard a začíná být jasné, odkud budoucí vláda může získat peníze.
Místopředseda ANO Karel Havlíček přichází na programové jednání mezi ANO, SPD a Motoristy, 20. října 2025, Praha.
Místopředseda ANO Karel Havlíček přichází na programové jednání mezi ANO, SPD a Motoristy, 20. října 2025, Praha. | Foto: ČTK

Místopředseda Hnutí ANO a budoucí ministr průmyslu Karel Havlíček už dříve řekl, že na zmíněný výdaj peníze našel. Nechtěl ale říct nic konkrétnějšího.

Havlíček teď otevřeně tvrdí, že stát v příštím roce nebude potřebovat 18,3 miliardy, se kterými se v návrhu státního rozpočtu počítá jako se státní bezúročnou půjčkou pro výstavbu nových jaderných bloků.

Ty má na základě vysoutěženého tendru a podepsané smlouvy postavit korejská společnost KHNP.

A zmíněnou půjčku měla dostat Elektrárna Dukovany II, která stavbu připravuje.

Půjčka nebude potřeba

Havlíček teď ale uvedl, že státní půjčka v příštím roce nebude potřeba. "Stát nemůže poskytnout půjčku, dokud nebude notifikace," řekl Havlíček redakci Aktuálně.cz. "S pravděpodobností hraničící s jistotou ty peníze na půjčku nebudou potřeba, protože nebude notifikace," vysvětlil.

Ministerstvo průmyslu původně odhadovalo, že potřebnou notifikaci (což je povolení z Evropské komise), bez které nejde stavět, obdrží v druhé polovině příštího roku.

"Elektrárna Dukovany II se minimálně v příštím roce bude financovat z běžných úvěrových rámců, které mají velmi výhodně nastavené," řekl Havlíček redakci.

Komerční úvěr, byť jak Havlíček tvrdí výhodný, nicméně vychází stále dráž než státní bezúročná půjčka. Jinými slovy čím déle se bude EDI II financovat z trhu, tím dráž vyjde příprava a ve finále celá stavba jaderných bloků.

Kostlivci na ministerstvu

Nabízí se však otázka, co teď dělat s penězi určenými na Dukovany, které podle Havlíčka v příštím roce nebude možné na Dukovany použít. Havlíček se odpovědi na dotaz, zda tedy peníze použije na popsaný předvolební slib, vyhnul. "Takhle my nepárujeme," odpověděl.

A tvrdí, že na ministerstvech je víc kostlivců. Tedy že chybí daleko víc peněz, než o kterých se do teď mluvilo.

"V tuto chvíli zjišťujeme samizdatově na resortech, co vlastně chybí v rozpočtu, a je to peklo. Úředníci se přestávají bát mluvit a natvrdo přiznávají všechny vládní rozpočtové hříchy," říká a mluví o dalších miliardových položkách, které prý v některých kapitolám chybí.

"Já se vsadím, že to vezme z peněz na Dukovany," poznamenal včera ještě před jednáním vlády končící ministr financí Zbyněk Stanjura k tomu, odkud budoucí kabinet sežene peníze na své sliby. "Porušili by tím zákon," dodal.

Rozpočtová odpovědnost

Jde o zákon o rozpočtové odpovědnosti, ten dovoluje vládě utratit maximálně o 237 miliard korun víc, než jaké se očekávají příjmy.

Cokoli jde nad tento limit, může být utraceno pouze za výdaje na obranu anebo jako zmíněná půjčka na výstavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech.

Celkově proto vláda Petra Fialy mohla navrhnout deficit pro příští rok ve výši 286 miliard a zmíněný rozdíl mezi maximálním zákonem povoleným deficitem 237 miliardy jsou právě položky, které se do oficiální statistiky deficitu nezahrnují. A jedna z nich je zmíněný úvěr pro Dukovany.

Jaký bude finální rozpočet a jak budou výdaje definitivně rozdělené, není jasné. Budoucí a končící vláda se přetahují o to, zda návrh rozpočtu, který kvůli volbám skončil pod stolem, má dosluhující kabinet poslat znovu.

Stanjura to udělat nechce, dokud nedostane od budoucí vlády garanci, že útraty nad povolený deficit, tedy peníze určené na obranu a na půjčku pro Dukovany, budoucí vláda nepoužije na něco jiného.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy