Průzkum: Proti přijímání uprchlíků je polovina Čechů

ilustrační foto

ilustrační foto • Zdroj: CTK

ČTK

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Proti přijímání uprchlíků ze zemí s válečným konfliktem je polovina Čechů. Dvě pětiny se kloní k jejich přijetí do doby, než se budou moci vrátit domů, a jen čtyři procenta uvedla, že Česko by mělo uprchlíky přijmout a nechat je zde usadit. Obyvatelé Slovenska jsou v tomto ohledu ještě vyhraněnější, naopak v Polsku jsou uprchlíkům nakloněni více. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a obdobného průzkumu center CEORG v Polsku a na Slovensku.

Proti přijetí běženců je 62 procent Slováků a 38 procent Poláků. Pro přijímání uprchlíků a jejich usazení v zemi se na Slovensku vyslovily dvě procenta lidí a v Polsku šest procent. Polovina Poláků by je nechala v zemi jen do doby, než budou schopni se vrátit domů. Na Slovensku je téhož názoru třetina lidí.

Co se týče uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky, je názor Čechů poměrně jednoznačný. Podle 69 procent dotázaných by Česko nemělo uprchlíky a migranty z těchto regionů přijímat, opak si myslí čtvrtina veřejnosti. Postoje Slováků jsou v tomto ohledu podobné. V Polsku nesouhlasí s přijímáním zmíněných běženců 55 procent občanů, přibližně třetina s tím nemá problém.

Pohled na Ukrajince je složitější

Názory na přijímání uprchlíků z Ukrajiny jsou mezi Čechy a Slováky méně jednoznačné. Zhruba polovina dotázaných z obou těchto států ho nepodporuje, dvě pětiny by pro něj zvedly ruku. V Polsku je poměr obrácený, polovina souhlasí a dvě pětiny nesouhlasí s přijímáním ukrajinských uprchlíků.

Přijímání uprchlíků z válčících zemí na přechodnou dobu podporují spíše lidé s vyšším vzděláním a lepší životní úrovní. Vysokoškoláci a občané s vyšší životní úrovní jsou relativně častěji nakloněni i přijetí aspoň nějakých azylantů z Blízkého východu, severní Afriky a Ukrajiny.

Podle zjištění CVVM Češi očekávají, že se cizinci co nejvíce přizpůsobí zvyklostem české kultury, a dlouhodobě je vnímají jako určité bezpečnostní riziko.

Agentury provedly průzkum v první polovině září mezi tisícovkou dotázaných v každé zemi.

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu