Průzkum: přibylo ghett a Romů v ubytovnách
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny v ČR za rok 2013, kterou se chystá v pondělí projednávat vláda. Podle ní loni počet chudinských lokalit rostl. Navíc se začaly proměňovat. Tato ghetta totiž už přestávala být hlavně ve městech, ale šířila se i do velkého množství venkovských míst. V odlehlejších obcích se ale dospělým ještě hůř hledá práce a děti mají dál do škol, chybějí sociální služby.
Ubytovny nejsou vhodné pro dlouhodobé bydlení
„Narůstá počet romských domácností, které jsou odkázány z různých důvodů výhradně na ubytování v ubytovacích zařízeních, která nejsou vhodná pro dlouhodobé bydlení,“ uvádějí autoři. Podle nich se zlepšení nedá v příštích letech očekávat.
Romské rodiny mají totiž prý mizivou šanci běžný byt získat a v ubytovnách vyrůstá už generace, která jiné bydlení nezná. „Výrazně to zvyšuje pravděpodobnost, že budou v dospělosti žít v sociálním vyloučení stejně jako jejich rodiče,“ pokračují.
K běžnému bydlení se řada Romů nedostane kvůli tomu, že nemají peníze na zaplacení kauce, provize i tržního nájmu. Podle zprávy je „nepřekonatelnou překážkou“ také to, že majitelé Romům bez ohledu na jejich finanční možnosti nejsou ochotni byty pronajímat. Podle loňského výzkumu zájemce s romským jménem musí odpovědět na dvojnásobek inzerátů, aby dostal pozvání na prohlídku bytu.
Ubytovna dražší než nájemní byt
Chybějící sociální bydlení tak nahrazují svou nabídkou provozovatelé ubytoven. Zmiňují se o ubytovacím byznysu. Podle zprávy je nárůst počtu obyvatel masivní. Autoři své tvrzení dokládají údaji o vyplácených dávkách, které z velké části míří právě do ubytoven.
Loni do doplatku na bydlení putovalo přes 2,81 miliardy korun. Bylo to o 1,14 miliardy víc než v roce 2012. Průměrně loni úřady měsíčně vyplácely 65.100 doplatků, tedy o 21.500 víc než o rok dřív. Průměrná dávka činila 3610 korun.
Podle zprávy majitelé ubytoven začali nastavení dávek zneužívat a stanovili přemrštěné ceny. I když v zařízeních bývají nevyhovující podmínky, hygienici a stavební úřad nezasahují. Kvůli náhlému uzavření ubytovny by se totiž obyvatelé ocitli na ulici a obce nemají krizové plány a dost rezervních bytů, uvádí zpráva.
| 70 - 100% nezaměstnanost v ghettu |
|---|
| Nejvíc romských domácností v tísni žije v regionech s vysokou nezaměstnaností, v ghettech je bez práce 70 až sto procent dospělých. Řada ale pracuje načerno. Někteří kvůli velkým dluhům oficiálně ani pracovat nechtějí, protože by o mzdu přišli v exekuci. |
V některých krajích přibylo i případů, kdy soukromníci pronajímali romským rodinám horší byty za výrazně vyšší než obvyklé nájemné. To se hradilo z dávek. Podle výsledků sčítání jen devět procent bytů v Česku patří obcím. Stát či obce vlastnily necelá tři procenta obydlených bytových domů. Romské rodiny se podle autorů stěhují po kraji i mimo region podle toho, jak ubytovny vznikají a zanikají. To komplikuje plánování a rozvoj sociálních služeb v jednotlivých místech i integraci.
