Po většinu druhého prezidentského funkčního období Miloše Zemana byl podíl lidí důvěřujících hlavě státu setrvale pod 50 procenty. Pod tuto úroveň klesl už na začátku roku 2020. V polovině roku 2022 se dokonce důvěra v prezidenta propadla pod 30 procent. Navzdory následnému růstu už se před odchodem Zemana dostal podíl důvěřujících lidí nejvýše na 38 procent, kterých dosáhl na přelomu loňského a letošního roku. Letos v lednu se konaly prezidentské volby, ve kterých zvítězil Pavel. Po jeho březnovém oficiálním nástupu do funkce důvěra v hlavu státu vyskočila na 58 procent.
Důvěra v ostatní ústavní instituce se ve srovnání s předchozími průzkumy výrazně nezměnila. Nejméně lidí důvěřuje nadále vládě a Poslanecké sněmovně, a to shodně 32 procent. Důvěra v Senát je s 38 procenty jen mírně vyšší. Nejvyšší podíl důvěry si vytrvale drží starostové s 67 procenty a obecní zastupitelstva s 66 procenty. Hejtmanům pak věří 45 procent Čechů a krajským zastupitelstvům 48 procent.
Důvěra v prezidenta, vládu a parlament je vyšší hlavně u lidí s vyššími příjmy, vyšším vzděláním a větším zájmem o politiku. Se zvyšujícím se věkem naopak klesá důvěra prezidentovi, vládě, Poslanecké sněmovně, Senátu a krajským zastupitelstvům. Voliči vládních stran výrazně častěji důvěřují kromě vlády i prezidentovi a parlamentu, kdežto voliči opozičních uskupení ANO, KSČM a SPD se k prezidentovi, vládě, sněmovně i Senátu staví výrazně kritičtěji.
Průzkum provádělo Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR od 27. března do 22. května. Zúčastnilo se ho 834 obyvatel České republiky starších 15 let.
