Do startu superdávky zbývají čtyři měsíce. "Nemáme informace, nevíme, jak ten software vypadá, od července se sice má školit, ale jen teorie, ne software, mám strach z toho, že to dostaneme v den, kdy začne zkušební provoz," popisuje úředník pro redakci Aktuálně.cz pod podmínkou anonymity.
A veřejný není ani způsob výpočtu, tedy jakási kalkulačka, která ukáže, jakou podporu ve finále žadatel dostane.
Nový zákon o dávce státní sociální pomoci přezdívaný také zákon o superdávce podepsal prezident v polovině května. Způsob výpočtu konečné výše jednotné dávky nebyl znám ani v době, kdy ho poslanci a poté senátoři už schvalovali. "Dneska například lidé z ubytoven začínají mít strach a přicházejí k nám a ptají se, jak to bude se superdávkou a kolik budou dostávat," popisuje situaci úředník, "a my nevíme, co jim máme říkat." Zaměstnanci se bojí paralely s digitalizací stavebního řízení, tehdy také ministerstvo pro místní rozvoj do poslední chvíle ujišťovalo, že se vše stihne.
Chybějící kalkulačku s výpočty už kritizovali opoziční poslanci během rozpravy v dolní komoře parlamentu. Nevíme, co schvalujeme, stěžovali si. "Ten vzoreček samozřejmě problém je, protože obecně se zveřejnit může. Nikdo v tuto chvíli neví, co ta superdávka - a my to dneska máme ve třetím čtení - skutečně pro konkrétní jednotlivé životní případy přinese. My to prostě v tuto chvíli nevíme," stěžoval si stínový ministr práce Aleš Juchelka (ANO) na konci března během třetího čtení ve sněmovně. "Neziskové organizace vypočítaly modelové příklady, že spousta rodin anebo osamělých lidí by v nové konstrukci přišla až o tisíce korun," doplnila ho stranická kolegyně Jana Hanzlíková.
Zveřejníme, až schválíme
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se snažil kritiku odrážet. "Nelze vždycky jenom vytrhnout jednu současnou podporu a konfrontovat to s výší případné superdávky," namítal Jurečka. Jeden z hlavních cílů superdávky je eliminovat ty, kteří sice dávky pobírají, ale nejsou na tom špatně. Podle Jurečky totiž byla mezi příjemci sociální podpory státu i rodina s čistým příjmem padesát tisíc korun.
"Nechci být úplně detailní, ale zároveň také chci podotknout, že když tady zaznívají i poznámky na to, proč už teď, před třetím čtením, tady není výpočtová kalkulačka, chci to přirovnat také i k důchodové reformě. Toto už nejsou žádné banální výpočty," bránil se Jurečka.
Připomněl, že když zveřejnil kalkulačku v situaci, kdy se měnil výpočet příspěvku na bydlení, ve finále se zjistilo, že kalkulačka ukazovala něco jiného, než co nakonec spočítal systém. "Proto říkám ano, my kalkulačku uděláme, ale potřebuji to udělat v okamžiku, až budu vědět, s jakými parametry do té kalkulačky mohu počítat, a to nelze udělat před třetím čtením," slíbil Jurečka na konci března ve sněmovně během projednávání zákona ve třetím čtení.
Ministerstvo práce a sociálních věcí na dotazy redakce Aktuálně.cz ani po urgenci nereagovalo. "Zaměstnanci jsou v tuto chvíli ve velkém stresu a pod obrovským tlakem. Nekouká se na to, v jakých podmínkách pracují, nejsou adekvátně a včas proškoleni, vše je na poslední chvíli," stěžuje si již citovaný úředník s tím, že podobnou situaci zažil, když se před třemi lety spouštěla online klientská zóna Jenda. Ta přinášela také revoluční novinku. Lidé mohli nově žádat o dávky online. Nejprve o příspěvek na bydlení, pak přibyla možnost online žádosti o rodičovský příspěvek a následně i o přídavek na dítě. Žadatelé nemuseli stát fronty na úřadech.
V té době se coby důsledek energetické krize dramaticky navýšil počet žadatelů o příspěvek na bydlení. Ceny elektřiny a plynu výrazně narostly, velký počet domácností přestal zvládat hradit své náklady a hledal pomoc u státu. Mezi lednem 2022 a 2023 narostl počet těch, kteří žádali o příspěvek na bydlení, o šedesát procent. Úředníci nezvládali nápor, takže lidé čekali na výplatu sociálních dávek i několik měsíců.
Ombudsman Stanislav Křeček varoval, že úřady práce jsou podfinancované a mají nedostatek lidí. Ministr práce Marian Jurečka nakonec v únoru 2023 odvolal tehdejšího šéfa Úřadu práce Viktora Najmona s tím, že situaci neřeší. Od té doby přitom mají úřady práce zeštíhlovat. Někde agendu převezme Česká pošta.
Mluvčí Úřadu práce připomněla, že oblast v současné době prochází historicky největší změnou. Přibývají agendy, některé se mění a jiné se nově digitalizují. "To všechno přirozeně vytváří velký tlak i na zaměstnance, kteří odvádí s klienty i v dalších činnostech skvělou práci, ale implementace takových změn vždy přináší svoje výzvy i obavy," uvedla mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Pavlíková. "Zaměstnancům se snažíme proaktivně vysvětlovat všechny změny, které se odehrávají," ujišťuje. Kromě školení prý úřad poskytuje zaměstnancům i podporu prostřednictvím psychologické péče.
"Agendu superdávky budou vyřizovat pracovníci, kteří mají již dnes na starosti nepojistné sociální dávky," vysvětluje Pavlíková. V rámci celé České republiky to podle jejích slov představuje přibližně tři tisíce zaměstnanců. Úřad prý také počítá s tím, že lidé budou žádosti podávat stále častěji online přes klientskou zónu Jenda.
Úředník, se kterým redakce Aktuálně.cz mluvila, ale uklidňující veřejná prohlášení úřadu odmítá. "Zaměstnanci jsou teď rozdělení do dvou oborů, do oddělení zaměstnanosti a do oddělení nepojistných sociálních dávek. Kvůli superdávce ale každý bude muset zvládat dva obory. Někteří už to nedávají," popisuje situaci úředník. Podle něj nebude počet lidí na úřadech k vyřizování superdávky stačit.
Mluvčí ale jeho slova opravuje. "Zaměstnanci mohou vyřizovat pouze agendu, na kterou mají odpovídající obor služby podle služebního zákona, obvykle tedy jen jednu, zaměstnanost nebo nepojistné sociální dávky," upřesňuje Pavlíková s tím, že úřad v souvislosti se superdávkou personálně posiluje podpůrné činnosti.
