Průměrná mzda překonala 35 tisíc. Rozdíly v příjmech se zvětšují
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35.285 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1089 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o jedno procento, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Dopad pandemie na trh práce byl menší, než se očekávalo, uvedli statistici. Zvýšení průměrné mzdy tak bylo podobné jako za celý loňský rok. Údaje za letošní první čtvrtletí ale podle ČSÚ výrazně ovlivnilo snížení počtu zaměstnanců. Objem mezd se zvýšil o 1,7 procenta, zatímco počet zaměstnanců poklesl o 1,4 procenta.
V loňském prvním čtvrtletí průměrná mzda stoupla meziročně o 3,8 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí o víc než pět procent. Ekonomové zpomalení růstu mezd předpokládali. Vliv podle nich mělo zrušení superhrubé mzdy od počátku letošního roku, když výdělky lidem stouply i bez zvyšování hrubých mezd, a také pandemie koronaviru, kdy řada lidí pobírala náhradu mzdy nebo ošetřovné.
Vylepšovat průměrnou mzdu naopak podle analytiků mohly odložené výplaty ročních odměn, které některé firmy kvůli zrušení superhrubé mzdy pozdržely do nového roku. „Díky změně daňového systému se v letošním roce zvýšily čisté mzdy zaměstnanců, i když jim zaměstnavatelé nezvýšily hrubé mzdy. To podporuje růst životní úrovně zaměstnanců, aniž by se zvyšovaly mzdové náklady firem,“ dodal hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Proti předchozímu čtvrtletí průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla po očištění od sezonních vlivů o 0,6 procenta.
Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 2,5 procenta na 29 867 korun. U mužů byl 32 235 korun a u žen 27 237 korun.
Jak upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, data svědčí o rozevírání příjmových nůžek. Zatímco část obyvatel pandemie z ekonomického hlediska prakticky nezasáhla, jiní dopady výrazně pociťují. „I když tito lidé ve valné většině nepřicházejí hned o zaměstnání – z velké části díky vládním programům, financovaným na dluh, jako je Antivirus – pociťují znatelně slabší růst, případně přímo pokles své životní úrovně," říká Kovanda.
