Příčin to má jistě několik. Kromě podařené nebo naopak zpackané horké fáze kampaně a televizních debat je potřeba pracovat také s tím, že se u nás tradičně poměrně velké množství lidí o své volbě rozhoduje až v posledním týdnu před volbami. V tomto ohledu je úkolem všech politických stran cílit těsně před volbami právě na váhavé a vlažné voliče.
V každém případě by nás pohled na současné předvolební průzkumy měl vést k maximální opatrnosti. Jednoduše řečeno: aktuální data nám neříkají nic jiného, než jak si jednotlivé strany vedou u voličů v čase sběru dat. Což může být o poznání jiné ve chvíli, až se na začátku října otevřou volební místnosti. Závěr je prostý: v danou chvíli nemá ještě pořád nikdo nic jisté.
Ilustrovat to lze na výstupech agentury Median, která na konci minulého týdne zveřejnila šetření, k němuž sbírala data v průběhu celého července. Median totiž disponuje daty ze stejného období také z let 2017 a 2021. A z nich je patrné, že se výsledky některých politických subjektů ve srovnání s tím, jak si vedly ve volebním modelu uprostřed letních prázdnin, výrazně lišily.
2021 - ANO dominovalo. I tak nevyhrálo
V červencovém volebním modelu agentury Median, který byl zveřejněn v srpnu roku 2021, tedy ve stejném čase jako nyní, se situace jevila velmi podobně jako letos: hnutí ANO si udržovalo jednoznačný náskok s podporou šestadvaceti procent hlasů. Koalice Spolu za formací Andreje Babiše výrazně zaostávala, v červenci by jí svůj hlas před čtyřmi lety dalo jen 21,5 procenta voličů.
Lze to říct i takto: pokud hnutí ANO ve volbách v roce 2021 obdrželo 27,12 procenta hlasů, znamená to, že se Babišovi a spol. horká fáze kampaně příliš nepodařila, neboť oproti červencovému modelu jeho podpora narostla jen minimálně. Přesně opačně to ale tehdy bylo u koalice Spolu: v červenci by si na její vítězství mnoho lidí nevsadilo, neboť na hnutí ANO ztrácela podle Medianu necelých pět procent hlasů. Svůj hlas jí ale nakonec dalo 27,79 procenta voličů. A volby tak vyhrála.
Pozoruhodná touto dobou ale v roce 2021 nebyla pouze podpora dvou nejsilnějších politických formací. Vždyť koalice Pirátů a Starostů a nezávislých měla podle volebního modelu Medianu uprostřed léta podporu dvaceti procent voličů. Ve volbách ale brala nakonec pouhých 15,62 procenta hlasů.
Voliče během horké fáze kampaně tehdy ztratili také komunisté a Přísaha. V červenci byly obě strany ještě nad pěti procenty, KSČM s podporou šesti a Přísaha s šesti a půl procenty, nakonec ale skončily pod pětiprocentní hranicí a mandát v dolní komoře nezískaly. Poražení z voleb odešli také sociální demokraté, jejich podpora ale oproti létu neklesla ani nevzrostla.
Kdo naopak mírně posílil, byla vedle koalice Spolu také SPD. V létě roku 2021 pro Median deklarovalo volbu strany Tomia Okamury sedm procent voličů, ve volbách ale nakonec získala 9,56 procenta hlasů.
2017 - Pád levice
Pozoruhodné je porovnat letní podporu jednotlivých stran s výsledky voleb také v roce 2017. I tehdy červencovému volebnímu modelu dominovalo hnutí ANO. Avšak podobně jako o čtyři roky později, ani v roce 2017 strana Andreje Babiše ve volbách nebrala o moc víc hlasů, než kolik měla naměřeno ve volebním modelu Medianu uprostřed léta. Z 27,5 procenta v červenci z toho v říjnových volbách byl zisk 29,64 procenta hlasů.
Nevídaný pád ale během horké fáze kampaně tehdy zaznamenaly obě tradiční levicové strany. Zatímco v červenci jim Median naměřil podporu 14,5 (KSČM) a 14 (ČSSD) procent voličů, nakonec obě strany braly jen něco málo přes sedm procent hlasů. Obě strany tak během dvou měsíců ztratily důvěru poloviny svých původních voličů. Což by mělo některé strany varovat i letos.
Oproti letním měsícům naopak ve volbách v roce 2017 posílili Piráti a SPD - strana Tomia Okamury byla v létě na pouhých 5,5 procentech, v říjnu ji ale volilo nakonec téměř deset procent voličů. Ještě výraznější nárůst zaznamenali Piráti: Median jim v červenci naměřil 4,5 procenta hlasů, ve volbách jich ale nakonec získali téměř jedenáct procent.
Na svých číslech z léta naopak zůstala v roce 2017 ODS, nepatrný pokles podpory pak zaznamenala TOP 09. Pokud jde o STAN a KDU-ČSL, v červenci se v roce 2017 počítalo ještě s tím, že budou kandidovat v rámci jedné koalice. Z toho ale nakonec sešlo. A tak zatímco v létě tato koalice disponovala podporou 9,5 procenta voličů, STAN získal v říjnu 5,18 a lidovci 5,80 procenta hlasů.
Pokud tedy v červencovém modelu, který Median zveřejnil minulý týden, jednoznačně vede hnutí ANO (33 procent) před koalicí Spolu (19 procent), nemá tím být řečeno, že ANO může letos ještě volby prohrát. Přesto nelze v žádném případě říct, že je o všem rozhodnuto. Vždyť podpora některých politických subjektů se v minulých dvou volbách oproti letnímu volebnímu modelu lišila třeba i o šest nebo sedm procent. A to oběma směry.
