Fakultní nemocnice Motol, ilustrační foto. | Foto: Lukáš Bíba

Transplantace srdce a plic daly dívce naději na normální život

Aneta se narodila s vrozenou srdeční vadou, která je dlouhodobě neslučitelná se životem. Již od prvních dnů bylo jasné, že nemalou část života bude odkázána na péči lékařů. "V jejím srdci chyběla jedna z hlavních cév. Prakticky neexistovalo spojení mezi pravou komorou srdeční a plícemi, které u zdravého srdce zajišťuje, aby se mohla krev přicházející z těla okysličit, a poté zásobovat kyslíkem celé tělo," popisuje primář Kliniky kardiovaskulární chirurgie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Aleš Klváček.

Krev se u dívky do plic dostávala pouze přes několik anomálních cév, které jí v průběhu času přestaly stačit. Tehdejší možnosti jí nebyly schopné poskytnout jakékoli trvalé řešení. Aneta ale i přesto dále rostla a v sedmnácti letech jí svitla jiskra naděje. "Ve Fakultní nemocnici v Motole se vypracoval tým odborníků, který jako jediný v Česku byl schopen provést operaci, která by ji celoživotního trápení zbavila. Řešením byla transplantace nejen nemocného srdce, ale i jinak zdravých plic," popisuje primář. Nakonec se objevil vhodný dárce, jehož srdce a plíce by jí daly naději na normální a šťastný život. 

Jen samotné přípravy na zákrok zabraly asi 12 hodin. "Operace byla dlouhá a komplikovaná přítomností anomálních spojek, které jí doposud umožnily žít. Díky skvělé souhře zdravotníků byla pacientka po 16 hodinách úmorné práce převezena na pooperační oddělení, kde ji čekal dlouhý a nerovný boj o život," dodává Klváček.

Srdce a plíce operační zátěž nezvládaly a bylo ji nutné napojit na ECMO podporu. Současně došlo k selhání dalšího životně důležitého orgánu - ledvin, s nutností napojení na umělou ledvinu.

Když už se zdálo, že se běh událostí obrací k lepšímu a dívčino tělo sílí, sílil i její imunitní systém, který začal bojovat proti všemu neznámému v těle. "Došlo k odmítnutí plic. Se situací si ale tým s největšími zkušenostmi s transplantacemi plic uměl poradit a fatální komplikaci Anetka zvládla," dodává Klváček.

Boj těla s nepřízní osudu se ale projevil na její duši a dívka propadla do klinické deprese. "Odmítala jíst, hýbat se či mluvit s okolím. Tým zkušených dětských psychologů z FN Motol jí včas pomohl najít sílu na dotažení několika měsíců trvajícího boje do vítězného konce," říká Klváček. Poznamenává, že mohla odejít z nemocnice domů i díky skvělé práci zdravotníků Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol, v jejichž péči pacientka i nadále zůstává.