Prezidentské volby: podpisy se budou sbírat jinak, může se změnit ústava
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Podle současných pravidel musí kandidáta na hlavu státu podpořit nejméně 20 poslanců nebo nejméně deset senátorů. Popřípadě může kandidovat jako nezávislý za předpokladu, že jej podpisem podpoří nejméně 50 tisíc občanů. Právě toto ustanovení se ale před prezidentskými volbami v roce 2013 kritizovalo, protože v okamžiku sběru podpisů nikdo nekontroloval jejich pravost.
Ministerstvo vnitra pak při použití kontroverzního způsobu kontroly petičních archů do voleb nepustilo předsedkyni strany Suverenita Janu Bobošíkovou, ekonoma Vladimíra Dlouhého a tehdejšího senátora Tomia Okamuru. Podle úřadu předali petice s příliš mnoha chybnými údaji, a nedosáhli tak potřebné hranice 50 tisíc podpisů. Bobošíkovou následně do hry vrátil výrok Nejvyššího správního soudu.
Ministerstvo vnitra se poté rozhodlo pravidla změnit. Kandidáta na prezidenta může stále navrhnout nejméně 20 poslanců nebo deset senátorů. Ministerští úředníci původně chtěli, aby nezávislým kandidátům stačilo místo 50 tisíc jen osm tisíc podpisů, musely by ale být úředně ověřené. Musely by se však kvůli tomu změnit volební zákony i ústava. Úřad se inspiroval v Rakousku.
V meziresortním připomínkovém řízení se ale proti této variantě postavila velká část úřadů, které naopak podpořily druhou variantu. Ta počítá s tím, že by potřeba 50 tisíc podpisů zůstala zachována. Kontrolu podporovatelů by ale měla zlepšit povinnost u podpisu připojit také číslo občanského průkazu nebo pasu.
Taková varianta by se líbila třeba ministerstvu životního prostředí nebo obrany či prezidentské kanceláři. Ke změně ústavy by naopak přistoupil třeba místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDÚ-ČSL) nebo Nejvyšší správní soud. Ministerstvo spravedlnosti nepovažuje ani jednu z variant za optimální. Upozorňuje, že připojení čísla občanského průkazu nebo pasu neznamená, že nemohou být podpisy zfalšované. Změnu ústavy ale ministerští úředníci považují za horší možnost.
Ministerstvo vnitra návrh zákona na vládu předkládá bez příklonu k některé z variant a rozhodnutí nechává na kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD). Změnami se poté budou zabývat také poslanci a senátoři. Pokud budou odsouhlaseny, platit by měly od začátku příštího roku.
