Prezident Zeman přichází o důvěru, vláda si naopak polepšila

Bohuslav Sobotka a Miloš Zeman

Bohuslav Sobotka a Miloš Zeman • Zdroj: CTK

Miloš Zeman
Projednávání státního rozpočtu ve Sněmovně se zúčastnil i prezident Miloš Zeman.
Miloš Zeman
Miloš Zeman v OSN
Prezident Miloš Zeman
7 Fotogalerie

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Důvěra v prezidenta po prosincovém vzestupu v lednu mírně klesla na 53 procent. Znovu si naopak polepšily vláda, Sněmovna i Senát. Zlepšila se i spokojenost Čechů s politickou situací. Vyplývá to z výsledků průzkumu důvěryhodnosti ústavních institucí, které dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění .

 

Důvěra v prezidenta klesla od prosince o tři procentní body, což je podle CVVM v rámci statistické chyby. "V porovnání se situací před rokem v lednu 2016 je ovšem poněkud nižší (o šest procentních bodů) a v posledních měsících je poněkud rozkolísaná," uvedlo CVVM. O čtyři procentní body na 45 procent se zvýšil podíl nedůvěry v hlavu státu.

 Vládě v lednu důvěřovalo 42 procent dotázaných, což byl nárůst o tři procentní body. Důvěra v kabinet se tak vrátila na loni obvyklou úroveň. Sněmovna si od prosince polepšila o čtyři procentní body na 31 procent a téměř tak dotáhla Senát s 32 procenty (nárůst o dva procentní body). Obě parlamentní komory ale stabilně zůstávají na konci žebříčku důvěryhodnosti ústavních institucí.

 

Dlouhodobě nejvyšší důvěře Čechů se těší starostové a obecní zastupitelstva. V lednu jim opět vyjádřily důvěru více než tři pětiny dotázaných. Hejtmani a krajská zastupitelstva se těšili stejné důvěře jako vláda, důvěryhodní byli pro 42 procent dotázaných.

 Od prosince se znatelně zvýšila spokojenost Čechů s politickou situací, a to o pět procentních bodů na 22 procent. O osm procentních bodů ubylo nespokojených (v lednu 39 procent), stále však zůstali v převaze.

 Spokojenější s politickou situací jsou lidé ve věku od 30 do 44 let, lidé z obcí od 800 do 2000 obyvatel a z měst od 15.000 do 30.000 obyvatel, řadoví úředníci, provozní pracovníci a voliči ANO či ČSSD. Vyšší nespokojenost naopak vyjadřují senioři, vyučení bez maturity, voliči KSČM a nevoliči.

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu