Přes 40 procent Čechů je spokojeno se stavem zdravotnictví
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Při hodnocení stavu v oblasti zdravotnictví bylo vedle dvoupětinové spokojenosti zaznamenáno také téměř šedesát procent spíše či velmi nespokojených respondentů. Ještě výraznější nespokojenost převládá v oblasti sociálních dávek, důchodového systému a daňového systému.
Ze srovnání s výsledky z roku 2006 vyplývá, že za posledních pět let vzrostla nespokojenost s výjimkou zdravotnictví u všech hodnocených oblastí. Nejvýrazněji pak u systému sociálních dávek, dále u důchodového a daňového systému a vysokého školství. U všech zmiňovaných položek došlo k nárůstu nespokojených na úkor nerozhodnutých občanů, míra spokojenosti se tedy během sledovaného období významně nezměnila.
Graf 1: Spokojenost s oblastmi
Provedení zásadních reforem je podle většiny Čechů žádoucí v oblasti sociálních dávek, důchodového systému, zdravotnictví a daňového systému. Reformu vysokého školství považuje za rozhodně či spíše potřebnou daleko méně občanů, než u předchozích oblastí.
Graf 2: Potřeba reforem
Od posledního výzkumu před 5 lety vzrostl u všech sledovaných oblastí podíl lidí, kteří soudí, že zásadní reformy nejsou spíše či rozhodně potřeba. Nejvýraznější změnou je pak dvacetiprocentní pokles podpory reformování zdravotnictví.
Podíl lidí, kteří byli v době konání výzkumu, tedy v červnu letošního roku, velmi dobře či alespoň poměrně dobře obeznámeni s aktuálně chystanými reformami, byl u všech sledovaných oblastí výrazně menší než podíl lidí, kteří si připadali poměrně málo či vůbec obeznámeni. Nejvíce jsou lidé informováni o připravovaných reformách u důchodového systému a zdravotnictví, naopak nejméně u vysokého školství.
Graf 3: Obeznámenost s reformami
Se zdravotnictvím jsou častěji nespokojeni lidé starší šedesáti let. Za potřebnou pak reformu zdravotnictví považují častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé. Ke stavu vysokého školství se vyjadřovali především lidé s vysokoškolským a středoškolským vzděláním, ve skupinách s nižším vzděláním byl zaznamenán významný podíl lidí bez názoru na tuto oblast. Lidé s nejvyšším vzděláním se častěji přiklánějí k potřebě reformování vysokého školství.
S důchodovým systémem jsou spokojenější senioři (nad šedesát let). Za potřebnou považují reformu důchodového systému především lidé mladší 45 let, naopak senioři se častěji přikláněli k variantě, že reforma není potřebná. Reformu důchodů podporují častěji lidé s maturitou a vysokoškoláci. Se změnou daňového systému souhlasili častěji lidé ekonomicky aktivní. Šedesátiletí a starší se častěji domnívají, že reforma daní není potřebná.
Reformu sociálních dávek by přivítali mladší lidé (do 45 let) a lidé minimálně se středoškolským vzděláním. Obeznámenost s připravovanými reformami ve všech oblastech je významně větší u středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí.
