Projděte si dle kritiků "naprosto asociální" změny v dávkách, které Maláčová chystá

Radek Dragoun Radek Dragoun
6. 2. 2020 20:16
Ministerstvo práce Jany Maláčové (ČSSD) připravilo změny v dávkách na bydlení. Řadu z nich však kritizují úřady i organizace zaměřující se na sociální problematiku. "Je to naprosto asociální norma, která nedává vůbec žádný smysl," tvrdí ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček. Deník Aktuálně.cz přináší přehled nejkritizovanějších změn a argumenty jak ministerstva, tak odpůrců.
Foto: Jakub Plíhal

Nový přepočet dávek většinu lidí připraví o část peněz

Až 58 procentům příjemců příspěvku na bydlení podle ombudsmanky Anny Šabatové plánovaný zákon sníží výši příspěvku.

  • Ministerstvo práce plánuje zastropovat uznatelné částky na nájemné a energie. Ministerstvo pro místní rozvoj si pro tyto účely nechalo vypracovat cenové mapy, výše dávky pak bude vyplácena nanejvýš pouze na úroveň prvního decilu.

Co by to znamenalo v praxi: vezme se přehled nájmů v dané lokalitě seřazený od nejdražších po nejlevnější a rozdělí se na deset stejných částí. Výše dávky se pak bude odvíjet nanejvýš z částky odpovídající desetině nejlevnějších nájmů v dané oblasti. Pokud tedy příjemce dávky bude za nájem platit více než deset procent lidí v daném městě, bude si muset připlatit ze svého víc. Dávka se mu bude vypočítávat jen z výše desetiny nejlevnějších nájmů.

Ministerstvo argumentuje tím, že stávající stanovení stropu podle velikosti obce již není vypovídající, protože neodráží výrazné odlišnosti ceny nájmů v jednotlivých regionech. Dosud byl pro lidi ve srovnatelně velkých městech strop stejně vysoký nehledě na to, jestli žijí u Prahy, nebo v Ústeckém kraji, kde jsou ceny nájmů výrazně jiné.

Právě kvůli tomu by na novém systému podle Šabatové byli nejvíce biti obyvatelé regionů s vyloučenými lokalitami například v Ústeckém či Libereckém kraji, zatímco lidé v největších městech by změnu nemuseli poznat. 

Nejchudší lidé navíc často neplatí nejnižší nájmy. Naopak v případech, kdy bydlí na ubytovně, jim provozovatelé úmyslně účtují více, než odpovídá kvalitě daného obydlí, protože vědí, že tito lidé dost často nemají jinou možnost ubytování - ať už kvůli tomu, že jim lidé kvůli původu a jejich minulosti nechtějí své byty pronajmout, nebo jen prostě je pro ně s jejich příjmem nemožné ušetřit na vysokou kauci. Dávky, které jim na takové bydlení poskytuje stát, pak rovnou končí v kapsách provozovatelů ubytoven.

Podle propočtů ředitele pro sociální inkluzi Martina Šimáčka změna uškodí až na výjimky všem včetně Pražanů. "Dávka se v některých případech sníží řádově o desítky procent. V Praze to může být dvacet procent. Nevím, co motivuje ministerstvo vystavit riziku ztráty bydlení stovky tisíc lidí, protože příjemců je necelých 200 tisíc lidí. A ti všichni budou mít přepočítanou dávku a většina z nich půjde dolů. Není jasné, jestli jim nová výše bude stačit. Je to obrovské riziko a nevím, jestli si to ministerstvo uvědomuje," vysvětluje Šimáček.

Důvodová zpráva k zákonu nezmiňuje, proč má být limit stanovený právě na úroveň prvního decilu cenových map. "První decil je strašně nízko, nedává to žádný smysl," říká Šimáček.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy