Před sedmi lety zemřel Václav Havel. Připomeňte si okamžiky z jeho života
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
V neděli 18. prosince 2011 krátce před desátou hodinou ráno zemřel na své chalupě na Hrádečku poslední československý a první český prezident Václav Havel, bylo mu 75 let. Ještě téhož dne se na jeho počest po celé zemi rozezněly zvony kostelů a kaplí a Havlovu památku vyrazily do ulic spontánně uctít tisíce lidí. Soustrast vyjádřilo mnoho českých i zahraničních osobností.
Potomek známé podnikatelské rodiny se proslavil nejdříve jako dramatik, od 60. let patřil k výrazným postavám české kultury. V roce 1968 se angažoval v Klubu angažovaných nestraníků, podílel se na protiokupačním vysílání rozhlasu a během normalizace se ocitl v nemilosti. Později patřil Havel k čelným představitelům československého disentu, stál u vzniku Charty 77 a strávil skoro pět let ve vězení. V listopadu 1989 se angažoval ve vedení Občanského fóra a v prosinci 1989 se stal prezidentem.
Funkci obhájil po volbách v létě 1990, o dva roky později už zvolen nebyl, když ve Federálním shromáždění nezískal potřebnou podporu poslanců zvolených na Slovensku. Koncem července 1992 vzhledem k tehdejší politické situaci, která již směřovala k rozdělení společného státu, odstoupil z funkce. Přesto ale zůstal jednou z nejvýraznějších postav veřejného života a když se v lednu 1993 volila první hlava samostatné ČR, byl Václav Havelfavoritem. Prezidentem byl až do roku 2003.
I po odchodu z Pražského hradu zůstal výraznou osobností, jejíž slovo mělo velkou váhu nejen v ČR. Ve světě vnímali Václava Havla jako velkou postavu boje za svobodu a na jeho pohřeb do Prahy dorazily desítky zahraničních delegací. Zádušní mše v katedrále sv. Víta se 23. prosince zúčastnili americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, americký exprezident Bill Clinton i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. S Havlemse osobně rozloučily i desetitisíce Čechů.
