Brno - Český emigrant Jaromír Masařík čekal 2. května 1972 na rakouské straně přechodu Mikulov-Drasenhofen na svou manželku, která se vracela z návštěvy rodičů v Brně. Už se jí nedočkal, tři čeští pohraničníci ho postřelili a odvlekli do země, ze které utekl.
"Není to výjimečný případ. Rozvědka unášela nebo se pokoušela unášet emigranty ze zahraničí, dělo se to i na hranici. Někdy třeba někoho postřelili, a aby zahladili stopy, přetáhli jej přes hranice," řekl pracovník Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jan Srb.
Státní zastupitelství se několikrát pokoušelo dostat případ před soud, ale obecné soudy v posledních letech kauzu odmítaly. Podle nich je promlčená. Nejvyšší státní zastupitelství nyní podalo dovolání k Nejvyššímu soudu a požaduje, aby soudy obžalobu znovu projednaly. "Nejvyšší soud toto dovolání obdržel v druhé polovině března. Zatím nelze odhadnout, kdy soud rozhodne. Patrně kauzu projedná v neveřejném zasedání," řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.
Dvě stě metrů na svobodě
Co se před 35 lety na Mikulovském přechodu stalo?
Pohraničník, vojín základní služby Josef Šoustek vylákal Jaromíra Masaříka do prostoru kontrolní hlídky na území Československa. Další dva muži, šéf oddělení pasové kontroly Zdeněk Palásek a jeho zástupce Lubomír Kratochvíl služebním autem zablokovali Masaříkův vůz.
Když pohraničníci vystoupili z auta, emigrant se zalekl a začal utíkat. Šoustek jej dvěma výstřely ze samopalu zasáhl do kotníku a stehna. Stalo se to v okamžiku, kdy už byl Masařík více než 200 metrů na rakouské straně hranice. Trojice pohraničníků zraněného Masaříka vtáhla zpět do Československa.
Masařík byl dán do vazby, obviněn z vraždy, vykonstruované trestní stíhání skončilo po sedmi měsících, pak byl unesený emigrant dopraven zpět na západ.
Žalobci neuspěli
Okresní státní zástupkyně v Břeclavi podala na trojici mužů obžalobu pro zneužití pravomocí veřejného činitele. Okresní soud v Břeclavi však stíhání zastavil kvůli promlčení. Stížnost proti tomuto rozhodnutí zamítl Krajský soud v Brně.
Nejvyšší státní zastupitelství nyní požaduje, aby Nejvyšší soud věc vrátil k břeclavskému soudu. Ten má kauzu znovu projednat a rozhodnout v jiném složení senátu.
Jan Srb z ÚDV řekl, že promlčení bývá u zločinů z dob komunismu sporné. "Výklad pojmu bývá hrou o slovíčka," uvedl. Soudy si podle něj podobnými rozhodnutími někdy ulehčují práci - je snazší věc odložit než se složitým a starým případem zabývat.
Loni Nejvyšší soud rozhodl, že k soudu půjde šest důstojníků pohraniční stráže, kteří v roce 1978 stříleli na autobus, jímž se únosci, bratranci Barešovi, chtěli dostat přes hranice do západního Německa. Nižší soudy případ uzavřely jako promlčený. Podle senátu NS, který rozhodoval, však takový čin nemůže být promlčen.