Z Prahy odchází většina jednotek vlasovců, snaha o spolupráci s Českou národní radou ztroskotala. Sto jejich vojáků padlo přímo v bojích, dalších 187 zraněných později Sověti odvlekli z pražských nemocnic a zavraždili
Jednotky SS vraždí i mimo Prahu. V Kolíně na náměstí, kde se shromáždil dav, aby si z místního rozhlasu poslechl projev Winstona Churchilla k německé kapitulaci, spustili esesáci střelbu a zabili čtrnáct lidí. V Třešti u Jihlavy vybrali a zastřelili dalších 34 lidí, kteří se měli 5. května podílet na neúspěšném povstání.
V budově gymnázia Na Pražačce nacisté drží několik desítek rukojmích, které postupně zabíjejí. Z celkových osmdesáti lidí tam přišlo o život třicet z nich.
Do Prahy přijíždí americký džíp Chuck Wagon. Podle historiků sem rychle a bez jakýchkoliv potíží ze západních Čech dorazili americký válečný korespondent Levin Meyer a jeho kolega fotograf Eric Schwab.
Ostré boje probíhají okolo Trojského mostu.
Německá letadla opět bombardují centrum Prahy, tentokrát nálet zničil obchodní dům Prokop & Čáp na Václavském náměstí.
Povstalcům pomáhají i vlasovci - 1. pěší divize generálmajora Sergeje Kuzmiče Buňačenka, postupují spolu na Pankrác.
Povstalcům se pro boj s německou přesilou podařilo ukořistit i několik nedodělaných tanků Hetzer vyráběných pro wehrmacht v pražské ČKD a plzeňské Škodě. Více o nich se dočtete v tomto textu:
Němcům v ulicích pomáhají ze vzduchu i letouny, bombardují třeba kasárna Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky.
Začíná třetí a jeden z nejkritičtějších dnů Pražského povstání, právě 7. a 8. května 1945 se v ulicích odehrávaly největší boje, kterých se celkově zúčastnilo třicet tisíc civilistů.
Alfred Jodl, náčelník německého štábu, podepisuje ve 2:41 ve francouzské Remeši bezpodmínečnou kapitulaci všech německých pozemních, námořních a leteckých sil v Evropě.
Končí druhý den pražského povstání a na barikádách začínají ty nejtěžší boje.
Masakr v domě číslo 255 v tehdejší Úsobské ulici. Příslušníci SS tu hromadně zavraždili 35 civilistů, mezi nimi deset dětí a 13 žen (včetně dvou těhotných). Dalších 16 neozbrojených lidí zastřelili na zahradě sousedního domu.
Německý letoun nalétává na centrum města a shazuje bombu na budovu rozhlasu; povstalci rychle hledají náhradní prostory - vysílání pokračuje ze Strašnic a pak z vinohradského Husova sboru.
Nečekaný a další tragický zásah německého kanónu. Z palpostu v oblasti Pankráce zasáhl budovu Pražského hradu. U jednoho z oken byl zabit i hradní lékař Bohumil Havránek.
Povstalci očekávají shoz zbraní z amerických a britských letadel - k tomu ale bohužel kvůli špatnému počasí nad Prahou nedojde.
Bojuje se také v Plzni, kde americká 16. obrněná divize postupně likviduje německé vojáky a další nacistické záškodníky.
Maršál Ivan S. Koněv vydává směrnici svým jednotkám: "Nepočítat s únavou vojáků a jinými překážkami, rozvíjet útok rychlým tempem - 30 až 40 km za den. Útočit i v noci… za několik dnů bude konec války a vojáci si odpočinou. Vydejte ze sebe všechno!"
Sovětské vrchní velení se dozvídá o Pražském povstání a Rudá armáda zahajuje pražskou operaci s cílem osvobodit československou metropoli.
Karel Kutlvašr rozesílá dálnopisem rozkaz svým podřízeným velitelům: "Využijte přestávky v nepřátelství, jež platí ovšem jen za předpokladu, že Němci sami nezahajují postup, k největšímu vypětí úsilí v organizaci a vyzbrojování jednotek a k stavbě překážek."
První světlo při nedělním rozednění odkrývá, co všechno se během uplynulých hodin v pražských ulicích a náměstích stalo. Po městě vyrostlo 1600 barikád z kostek, nábytku či převrácených tramvají.
V Praze nastává deštivá a chladná noc, přesto budou na ulicích tisícovky žen, dětí i mužů.
Americký vojevůdce George S. Patton v sobotu 5. května navrhuje Sovětům, že jeho jednotky budou pokračovat směrem na Prahu, Moskva to odmítá.
Boje o rozhlas končí, v budově se vzdávají poslední nacisté.
Povstalci dobyli i postranní vchod do rozhlasu z Balbínovy ulice, využili k tomu proud vody z hasičských hadic, předtím tam na německou posádku vystřelili z pancéřové pěsti.
Jednotky Schutzpolizei odvážejí z Prahy do Mělníka ministra školství a národní osvěty Emanuela Moravce, aby z mělnického vysílače pronesl rozhlasový projev národu a zastavil rozbíhající se povstání - Moravec, symbol kolaborace, si během převozu prostřelil hlavu a zemřel.
Zastupující říšský protektor Karl Hermann Frank se pokouší převzít iniciativu a chce dojednat separátní kapitulaci s Američany. Ale bez úspěchu - jeho delegaci mířící na západ Čech zastavují povstalci.
Ve vysílání Českého rozhlasu se ozývá výzva hlasatele Zdeňka Mančala: "Voláme všechny Čechy, voláme české vojsko, přijďte nám ihned na pomoc, voláme všechny Čechy!"
Esesáci házejí před budovu rozhlasu první granáty, z oken budovy zaměstnanci vyvěšují československou a americkou vlajku.
Pražské ampliony na ulicích hlásí: "Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky! Pomozte československému rozhlasu ve Schwerinově třídě, kde čeští lidé bojují o jeho záchranu! Vchod z Balbínovy ulice je úplně volný! Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky na pomoc československému rozhlasu!"
Několik desítek policistů na dvou náklaďácích vyráží z Bartolomějské směrem k rozhlasu, kam první z nich přijíždějí ve 12.10.
Rozběsněný Ferdinand Thürmer, nacistický intendant dohlížející na fungování rozhlasu, který nesouhlasí s tím, co se od rána vysílá, povolává na pomoc několik desítek esesáků na kolech. Ti přijíždějí přes Václavské náměstí a celkově je tak v rozhlasu už 90 německých vojáků.
Čeští policisté jdou do akce v budově velitelství v ulici Na Perštýně. Odzbrojují a zadržují policejního prezidenta Wiedermana, velitele uniformované policie Missbacha a jeho zástupce Stanzela.
Jak to v krytu tajného vojenského velitelství Bartoš v Bartolomějské vypadalo, si můžete prohlédnout v této exkluzivní reportáži deníku Aktuálně.cz.
Čeští policisté zajišťují protiletecký kryt v Bartolomějské 5, kde začíná úřadovat Karel Kutlvašr a jeho nejbližší kolegové a odkud budou řídit průběh povstaleckých akcí.
Český rozhlas od rána vysílá jen v češtině a do éteru pouští nacistickou mocí zakázané písničky.
"Je právě sechs hodin," zahajuje 5. května 1945 ranní vysílání Českého rozhlasu provokativně hlasatel Zdeněk Mančal.
Vítáme vás u historické online reportáže, kde budeme od 5. do 9. května připomínat některé osmdesát let staré momenty z Pražského povstání 1945.