Ředitel poskytovatele koloběžek Lime pro Česko a Maďarsko Václav Petr uvedl, že firmu rozhodnutí mrzí a v Praze se zaměří na sdílená elektrokola. Bolt zvažuje, že služby zaměřené na mikromobilitu v Praze ukončí.
Nový systém regulace připravuje město od loňska a bude založený na smlouvách mezi městskou Technickou správou komunikací (TSK) a provozovateli kol a elektrokol, která bude možné odkládat jenom na místech, jež k tomu budou určená. Sdílené elektrokoloběžky tuto možnost mít nebudou, čímž se fakticky znemožní jejich poskytování. TSK je podle schváleného materiálu bude v případě neoprávněného parkování v ulicích odstraňovat.
Poskytovatelé povolených dopravních prostředků budou městu platit za využívání míst pro parkování poplatek 25 korun měsíčně za každé kolo či elektrokolo. Náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) materiál radním předložil letos v červnu, nepodpořili jej však jeho koaliční partneři ze Spolu a STAN. V září pak zastupitelé radě uložili, aby zavedení systému schválila v říjnu s platností od ledna.
"Jinde vést konstruktivní dialog umějí"
"Rozhodnutí nás nepřekvapilo, ale přesto nás mrzí - zvláště když vidíme, že v jiných světových metropolích, kde město s provozovateli bikesharingu umí vést konstruktivní dialog, mohou koloběžky velice dobře fungovat a sloužit občanům," uvedl ředitel Lime Petr. Firma podle něj v metropoli od roku 2021 provozuje kromě koloběžek i elektrokola. "Tento segment sdílené mikromobility se nám dlouhodobě osvědčuje i v dalších evropských městech a plánujeme do něj dále investovat i v Praze," řekl ředitel. Dodal, že firma se chce zaměřit na jednání s městem o nastavení pravidel pro bikesharing.
"S ohledem na dnešní rozhodnutí zvažujeme v sektoru mikromobility odchod z Prahy," uvedl manažer Boltu pro mikromobilitu Marek Pazderka. Dodal, že zákaz podle něj nic neřeší. "Bez odpovídající infrastruktury a důsledného vymáhání ze strany policie tak situace zůstane stejná - jen se přesune jinam. Stejní lidé jednoduše přesedlají na e-kola nebo běžná sdílená kola, která navíc nemají žádná technologická omezení. Výsledkem může být více nehod, více jízd po chodníku a větší zábor parkovacích míst," uvedl.
"Řada negativních dopadů"
Soukromoprávní postup, který město zvolilo, podle dřívějších Hřibových vyjádření ve společném stanovisku doporučila ministerstva dopravy, vnitra a průmyslu a obchodu. Sdílené elektrokoloběžky mají podle předloženého materiálu řadu negativních dopadů, jako je vysoká nehodovost, porušování dopravních předpisů či narušování veřejného pořádku.
Město chce podle dokumentu podporovat sdílenou mobilitu Pražanů, ale elektrokoloběžky nejsou často využívány jako dopravní prostředek, ale spíše zdroj zábavy na místech, která nejsou určena k provozu jakéhokoli dopravního prostředku, tedy třeba v parcích či na chodnících. Zvolený postup se nemá dotknout koloběžek, které soukromě vlastní Pražané.
Radní Michal Hroza (TOP 09) po dnešním jednání rady dodal, že k řešení elektrokoloběžek vedení města vyzvali i zástupci zdravotnické záchranné služby. "V určitou hodinu po zavření pražských hospod se pražská záchranná služba věnuje z velké míry nehodám a zraněním, která si přivodí lidé právě na těch koloběžkách," řekl.
Elektrokoloběžky dlouhodobě kritizuje radnice Prahy 1, která k tomuto a dalším tématům ohledně turistického ruchu souběžně s uplynulými sněmovními volbami uspořádala místní referendum. V tom obyvatelé první městské části podpořili snahy o omezení, ale zároveň i úplný zákaz elektrických koloběžek v centru. Praha 1 také v srpnu umístila značky zakazující vjezd elektrickým koloběžkám do Nerudovy ulice.
