Praha kvůli plynulosti dopravy vykoupí desítky křižovatek
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Hlavní město chystá novinku, která by měla ulevit motoristům a zlepšit vypjatou dopravní situaci v pražských ulicích. Systémově propojí všech 660 světelných křižovatek, což zefektivní toky aut městem. Částečně už mezi sebou komunikuje 440 křižovatek, dalších zhruba 220 však jen zastavuje a pouští auta, aniž se systémově podílí na regulaci pohybu aut.
Praha na začátku příštího roku vypíše osmdesátimilionovou soutěž na vytvoření evidence všech křižovatek a jejich stavu. Poté začne vykupovat desítky pozemků pod světelnými křižovatkami, které patří soukromým subjektům. Deníku E15 to řekl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) s tím, že město musí pozemek vlastnit proto, aby mohlo křižovatku začlenit do regulace dopravy.
„Počet vykupovaných křižovatek zjistíme až poté, co vítěz tendru vytvoří jejich evidenci. Odhadovat náklady na výkupy by proto bylo předčasné,“ řekl Scheinherr.
Výkupní cenu ovlivňuje řada faktorů, závisí například na lokalitě. Předseda dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp odhaduje, že cena metru čtverečního by se mohla pohybovat v řádu jednotek tisíc korun. V takovém případě by Prahu mohl vyjít výkup jedné křižovatky na jednotky milionů. Realitní makléř společnosti RE/MAX Horizont Antonín Gold očekává ještě vyšší náklady: „V okrajových částech Prahy se cena pozemku pod křižovatkou může pohybovat kolem pěti až deseti milionů korun, v širším centru pak kolem dvaceti až čtyřiceti milionů.“
Centrum Malovanka
Termín spuštění jednotného řízení křižovatek se váže na zprovoznění operačního střediska Malovanka v Praze 6. „To očekávám v roce 2023. Objekt se stane klíčovým pro dopravu v Praze,“ řekl Scheinherr. Výstavba centra se táhne od roku 2015, Praha do něj dosud vložila kolem 150 milionů korun.
„Město by mělo vykoupit veřejně užívané křižovatky. Správný je i záměr propojit křižovatky a preferovat dopravu na hlavních tazích oproti těm, které se napojují z bočních ulic. Už dlouho se prosazuje systém takzvané zelené vlny,“ doplnil Šíp.
