Praha asi zruší některé radnice

Rada proto nyní sestavuje pracovní skupinu, která prověří a zjistí, nakolik je současné členění Prahy efektivní a ekonomické. „Na základě závěrů analýzy by měla navrhnout příslušné reformní kroky, tedy novelu Statutu hlavního města Prahy a případnou redukci počtu městských částí,“ doplnil Manhart. Statut určuje hranice městských částí, definuje jejich majetek a vymezuje úřední kompetence.

Členění Prahy je teď velmi nepřehledné. Vedle 57 místních radnic s voleným zastupitelstvem, starostou, radou a vlastním úřadem existují správní obvody Praha 1 až 22, které však často přebírají působnost státní správy pro několik městských částí. Třeba Praha 11 se stará zároveň o řadu někdejších okolních vesnic, jako jsou Újezd nebo Šeberov, které jsou dnes městskými částmi. „Některé městské části například nevykonávají agendu stavebního úřadu, protože by při počtu obyvatel bylo nerentabilní platit stavební úřad jako samostatný odbor. Dělá to pro ně větší městská část,“ vysvětluje mluvčí magistrátu Tereza Králová.

K tomu se metropole stále dělí na deset územních obvodů. Ty platí od roku 1960, postupně však přestaly být jednotkami pro samosprávu i státní správu. Odvozeny od nich zůstávají třeba obvody soudů a České pošty. Nepřehlednost korunuje překrývání jednotlivých částí. Správní obvod Praha 11 například zasahuje do územních obvodů Prahy 4 i Prahy 10.

Redukce počtu městských částí není zcela proti mysli ani opoziční ČSSD. „Umíme si představit, že se některé malé městské části sloučí, protože by se tím ušetřilo za provoz úřadů, nicméně tomu musí předcházet diskuze s občany těchto městských částí,“ pravil předseda klubu zastupitelů ČSSD Petr Dolínek.