"Po*raný generál." Účtování s hrdiny Pražského povstání začalo hned v květnu 1945

Ondřej Stratilík Ondřej Stratilík
před 17 hodinami
Co nezvládli nacisté, dokázala rudá totalita. Hned když 10. května 1945 přistálo v pražských Kbelích letadlo s exilovou vládou, zvaná též jako Košická, vedenou sociálním demokratem Zdeňkem Fierlingerem a Klementem Gottwaldem, lídři Pražského povstání vnímali, že jejich osobnosti i hrdinské činy z konce války nebudou pro Československo žádoucí. Přečtěte si jejich smutné a mnohdy i tragické příběhy.

Ozbrojení povstalci v Balbínově ulici na Vinohradech při přestřelce. 5.5.1945
Ozbrojení povstalci v Balbínově ulici na Vinohradech při přestřelce. 5.5.1945 | Foto: Aktuálně.cz / Archiv hlavního města Prahy, Sbírka fotografií, Signatura snímku, I 5593

Podle historiků bylo právě přistání Košické vlády momentem, kdy velitel povstání Karel Kutlvašr a jeho nejbližší kolegové začali čelit první kritice. Jak už dříve v médiích popisoval Jindřich Marek, vědecký pracovník Vojenského historického ústavu, zaznívala slova jako "vy jste povstání zpackali" nebo "vy jste to dělali špatně".

Že se situace v Československu pod silným vlivem Moskvy velmi rychle a citelně mění, bylo cítit i 28. května. To se na Pražském hradě konala přehlídka pražských barikádníků. Akce konající se na počest jedenašedesátých narozenin prezidenta Edvarda Beneše se zúčastnilo téměř deset tisíc "bojovníků".

V čele průvodu měl podle původních plánů - a zcela logicky - kráčet Karel Kutlvašr a jeho nejbližší kolegové z barikád. Ale to se nestalo.

"Komunisté v České národní radě v čele s Josefem Smrkovským prosadili, že v čele barikádnické armády - před hrdiny od Rozhlasu, Staroměstské radnice či z Pankráce - pochodovaly revoluční gardy pražských továren a velitel jejich štábu štábní kapitán Oldřich Kryštof, který měl zcela minimální vliv na řízení bojů v době povstání!" přibližuje publikace Pražské povstání 1945 vydaná Vojenským historickým ústavem.

"O tři roky později, po únoru 1948, se již historie povstání falšovala bez jakýchkoliv skrupulí a řada jeho hrdinů skončila v kriminálech, či dokonce na šibenici! Generál Kutlvašr byl degradován na vojína a odsouzen 'jen' k doživotnímu žaláři," pokračují vojenští historikové.

Nastupujícímu totalitnímu režimu se zkrátka fakta nehodila. Bylo třeba zdůraznit zásadní podíl Rudé armády na osvobozování Československa. A překážela také legionářská minulost mnohých hybatelů Pražského povstání. Ti na konci první světové války bojovali proti ruským bolševikům.

Proklikejte si přehlednou grafiku  Aktuálně.cz s osudy těch, kdo během povstání vyčistili Prahu od většiny nacistických vojáků, aby pak Rudá armáda, která dorazila až 9. května 1945, když předtím Stalin nedovolil Američanům další postup ze západních Čech, neměla příliš práce a především padlých.

Foto: VHÚ-VÚA

Albert Pražák (11. června 1880 až 19. září 1956)

Intelektuál a literární historik Albert Pražák (na fotce třetí zprava) se stal jako tehdejší významná osobnost na začátku roku 1945 předsedou odbojové České národní rady. Fakticky ji ale vedl Josef Smrkovský.

Po vyhlášení míru ovšem přestal být politicky aktivní a vrátil se k akademické práci na Univerzitě Karlově. Ovšem ani tak neunikl pozornosti těch, kdo se potřebovali s hrdiny Pražské povstání vypořádat.

Po únorovém puči v roce 1948 nejdřív dostal zákaz přednášet vysokoškolským studentům, svou univerzitní činnost musel ukončit v roce 1949. Jeho osobnost ani úloha během Pražského povstání se nijak nepřipomínala, důchod, do něhož nastoupil v roce 1951, strávil v ústraní a mimo zájem, o pět let později umírá.

"Profesor Pražák, který byl skromný apolitický člověk, tak hned první den byl urážen komunistickým ministrem (Václavem) Kopeckým, "pan profesor už chce ministerské křeslo," jen proto, že se zeptal, zda platí slib z Moskvy a Londýna domácímu odboji, že poválečná vláda bude složená ze zástupců zahraničního i domácího odboje," připomněl už dříve Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu v pořadu Historie.cs.

 

Právě se děje

Další zprávy