Změny by měly podle vlády zpružnit trh práce pro zaměstnance i zaměstnavatele. Pro předlohu hlasovalo 153 ze 170 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Předlohu podpořili poslanci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 i opozičních ANO a Pirátů. Zákonodárci SPD se hlasování zdrželi.
Podpora v nezaměstnanosti se má podle přijatého pozměňovacího návrhu koaličních poslanců zvýšit v prvních měsících ze 65 na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku. V posledních měsících by naopak klesla z nynějších 45 procent na 40 procent vydělané částky.
Déle by peníze od státu dostávali lidé od 52 let, nyní je to od 50 let. Stejná částka by se vyplácela při propuštění i při dobrovolné změně práce. Při rekvalifikaci by měla být vyšší, činit by měla 80 procent čistého výdělku. Vzrostly by i maximální možné pobírané částky. Pravidla pro opětovné získání podpory by se zpřísnila, bylo by nutné odpracovat a platit odvody devět měsíců místo šesti.
Uzákonění výpovědi bez udání důvodu vyvolalo ve sněmovně největší debatu a hlasovali pro ně jen poslanci ODS a TOP 09. Úpravu vedle opozice nepodpořili ani poslanci koaličních KDU-ČSL a STAN. Návrh se týkal jen pracujících za mzdu, předpokládal dvojnásobné odstupné zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání i výjimky pro určité skupiny zaměstnanců.
"Zaměstnanci jsou pro vás nic," prohlásil předseda ANO Andrej Babiš. Podle šéfky poslanců tohoto hnutí Aleny Schillerové jsou ODS a TOP 09 odtrženy od reality ještě více než v době podle ní asociální vlády premiéra za občanské demokraty Petra Nečase. "Hnutí SPD je rozhodně proti omezování ochrany zaměstnanců," zdůraznil jeho lídr Tomio Okamura.
Podle Jana Jakoba (TOP 09) by ale výpověď bez udání důvodu vedla k dalšímu zvýšení flexibility trhu práce. "Devět z deseti ekonomů jasně říká, že největší brzdou hospodářského růstu naší země je rigidní pracovní trh," řekl.
Výpovědní lhůta bude podle vládní novely nově začínat doručením výpovědi, ne až od dalšího měsíce. Při propuštění kvůli porušování povinností a předpisů by se mohla zkrátit na měsíc. Předloha naopak prodlužuje ze tří na čtyři měsíce zkušební dobu, u vedoucích zaměstnanců pak ze šesti na osm měsíců. Poslankyně opozičních hnutí SPD a ANO Lucie Šafránková a Jana Pastuchová neuspěly s pozměňovacími návrhy, které zachovávaly nynější stav. Argumentovaly zhoršením postavení zaměstnanců a prodloužení období jejich nejistoty.
Zaměstnavatelé by podle vládní předlohy museli rodičům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Pracovníci s osobní vazbou k cizí zemi by mohli výdělek dostávat v zahraniční měně, ale jen té, pro kterou Česká národní banka vyhlašuje kurz vždy na následující pracovní den. Zaměstnanci by si mohli nově sami rozvrhovat pracovní dobu do směn, a to nejen při práci z domova, ale i na pracovišti. Museli by se na tom písemně dohodnout se zaměstnavatelem. Na brigády o letních prázdninách by se mohlo začít chodit už od 14 let, potřebný bude písemný souhlas rodičů.
Poslanci podpořili také pozměňující návrh, který ruší povinné vstupní pracovně-lékařské prohlídky pro nerizikové profese. Původně měla být změna součástí zákona o specifických zdravotních službách, který bude sněmovna projednávat později. "Tento návrh byl podpořen napříč politickým spektrem včetně opozičních poslanců," uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09.) Cílem je podle něj snížit administrativní zátěž lékařů i zaměstnanců.
Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů se v kodexu soustředili hlavně na návrh výpovědi bez důvodu. Předáci jsou přesvědčeni, že k neúspěchu záměru ve sněmovně vedl odborářský tlak s vyhlášením stávkové pohotovosti a hrozbou protesty a stávkou. Konfederace napsala, že "odbory ukázaly svou sílu a zastavily asociální změnu zákoníku". Šéf centrály Josef Středula uvedl, že odbory zůstávají obezřetné a budou legislativní vývoj dál sledovat. Zatím neupřesnil, kdy a zda stávkovou pohotovost zruší.
