Žádné úspory a nízké investice, jen projídání peněz. Rozpočtová rada cupuje vládu
- Z důvodu stále vyšších schodků státního rozpočtu Česku velmi reálně hrozí, že ztratí kontrolu nad udržitelností veřejných financí.
- Národní rozpočtová rada aktuálně odhaduje, že země narazí na dluhovou brzdu už v roce 2034.
- Kabinet přitom podle rady nechystá žádné zásadní kroky na straně rozpočtových výdajů ani příjmů.
Desítky miliard korun mohla vláda ušetřit a snížit o tyto prostředky navrhovaný schodek státního rozpočtu pro příští rok ve výši 386 miliard korun. Je o tom přesvědčen šéf Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Kabinet navíc podle rady nevynakládá dostatek peněz na investice.
Z důvodu silně expanzivní fiskální politiky Česku velmi reálně hrozí, že ztratí kontrolu nad stále vyššími rozpočtovými deficity včetně rostoucího zadlužení a veřejné finance už nebudou udržitelné.
Ještě loni NRR uváděla, že země narazí na takzvanou dluhovou brzdu v roce 2037. Nyní odhad snížila na rok 2034. Zákonný limit je stanoven jako poměr dluhu k HDP ve výši 55 procent. Nyní se zadlužení blíží 46 procentům HDP.
Inflace je nízká, ale důchody porostou
Podle Hampla existuje prostor pro úspory u velkých výdajových položek. Těmi nejrobustnějšími jsou důchody, školství nebo zdravotnictví, byť posledně jmenovaná oblast pod státní finance nespadá. Vláda však do zdravotnictví nalévá peníze právě přes rozpočet.
Jen na penze bude vynaloženo o téměř 20 miliard korun více. Kabinet o něco navýší zákonnou lednovou valorizaci důchodů a jednorázově vyplatí seniorům či invalidům dva tisíce korun.
„Máme jednu z nejnižších inflací v Evropské unii, a to i díky zásahům současné vlády. Nízká je i takzvaná důchodcovská inflace, která byla do příchodu krize v Hormuzu dokonce v záporných hodnotách. Není tedy potřeba dělat něco nad rámec zákonné valorizace,“ řekl šéf NRR. „Tatáž vláda říká, jak zařídila nízkou inflaci, a přitom přilepšuje nad zákonný strop. Tomu rozpočtová rada nerozumí,“ dodal.
Prakticky nulové konsolidační úsilí
Další velkou položkou jsou platby za státní pojištěnce, které od příštího roku v součtu narostou o 24 miliard korun, aby posílily zdravotnictví. A už v srpnu vláda zaparkovala do návrhu rozpočtu 36 miliard korun na zvýšení platů ve veřejné sféře. Minimálně v těchto třech oblastech se podle Hampla dalo ušetřit.
„Pro nastolení udržitelného vývoje veřejných financí je více než nutné vynaložit další intenzivní konsolidační úsilí, jež by výrazně zpomalilo rychlou dynamiku zadlužování,“ píše NRR ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou zveřejnila ve čtvrtek.
Žádné zásadní opatření na straně rozpočtových výdajů ani příjmů však vláda nechystá. Například možné zdanění investičních bytů, o němž se zmiňuje šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO), nebo vyšší odvody z kratomu mohou vynést maximálně jednotky miliard korun.
Investice se meziročně zvýší jen málo
Schillerová při představení návrhu rozpočtu na příští rok vyzdvihovala prorůstové investice za 290 miliard korun. „Vytváříme podmínky pro dlouhodobě nadstandardní ekonomický růst a budoucí daňové příjmy,“ prohlásila ministryně.
Rada však její optimismus nesdílí. „Kapitálové výdaje ve státním rozpočtu v zásadě nerostou, respektive v procentech HDP je toto číslo konstantní. V rozpočtu na rok 2026 jsou to tři procenta HDP a příští rok je plánováno 3,1 procenta. Výrazný nárůst investic tam není,“ uvedl analytik NRR Daniel Bárta.
Zvyšování kapitálových výdajů navíc České republice podle Bárty neumožní dostat se z dluhů. „A neumožní to ani růst tuzemského hospodářství v předpokládaném rozmezí dvou až tří procent HDP. To by tempo ekonomiky muselo vykazovat dvouciferná čísla, což je nereálné,“ podotkl.
Stávající vládou přijatý rozpočet na letošek počítá s deficitem 310 miliard korun. Ten podle rady odporoval zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zároveň otočil směřování veřejných financí k jejich ještě větší expanzivnosti. Dokládá to zmíněný schodek na příští rok, který atakuje hranici 400 miliard.
