Praha - Odložení pátečního jednání sněmovny kvůli kauze vicepremiéra Čunka, může znamenat, že poslanci nestihnou do září schválit odklad státních maturit. Kromě druhého čtení novely školského zákona se odsune i projednávání dalších zákonů.
V pátek odešli sociální demokraté demonstrativně z jednacího sálu sněmovny, protože se jim nepodařilo prosadit, aby jim premiér Topolánek vysvětlil, proč došlo k výměně žalobce v kauze vicepremiéra Čunka.
"Je to výrazný krok: odchod z Poslanecké sněmovny. Udělali jsme ho proto, že nám jde o nezávislost vyšetřovatelů a státního zastupitelství," řekl tehdy místopředseda poslaneckého klubu ČSSD David Rath.
Zlom v korupční kauze vicepremiéra Jiřího Čunka vnesl nejistotu do projednávání novely školského zákona, kterou chce vláda odložit zavedení státních maturit. Původně měla novela projít během této schůze sněmovny nejen druhým, ale i třetím čtením.
Jak budeme maturovat? Studenti stále nevědí
Studenti třetích ročníků se tak měli s předstihem dozvědět, jak bude vypadat jejich maturitní zkoušku, kterou budou skládat na jaře příštího roku. Zda bude pouze školní jako dosud, anebo školní i státní, jak předpokládá novela maturit připravená předchozí sociálnědemokratickou vládou. Nyní hrozí, že žáci budou podobu své maturity znát až v září.
Podle ministryně školství Dany Kuchtové páteční přerušení schůze znamená, že v krajním případě bude sněmovna o maturitách rozhodovat až v září. A to by bylo velmi nepříjemné pro studenty, kteří by ještě po prázdninovém nástupu do školy nevěděli, jak budou maturovat, dodala.
Obavy sdílejí i koaliční poslanci. Předkladatel novely a občanskodemokratický expert na školství Walter Bartoš či lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. Klidný je naopak bývalý ministr kultury a současný místopředseda školského výboru Vítězslav Jandák. Podle něho záleží jen na domluvě poslaneckých klubů.
Jandák: Stejně prohlasují, co chtějí
"Necítím žádné ohrožení těchto věcí," uvedl. "Oni si v pohodě prohlasují, co chtějí," myslí si Jandák. A vysvětluje, že se koalice může kdykoliv spolehnout na bývalé členy ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanku. Dodal, že cítí spíš ohrožení demokracie.
Sněmovna má v přerušené schůzi pokračovat dnes. Tím se vzhledem k legislativním lhůtám začíná vznášet otazník nad tím, kdy bude třetí, tedy závěrečné čtení. Pokud sněmovna nebude jednat i v týdnu od 18. do 24. srpna, případně pokud poslanci nezkrátí příslušné lhůty, nemusí už schvalování novely na této schůzi stihnout. Pak by ji ještě teoreticky mohli zařadit na mimořádnou letní schůzi plánovanou kvůli reformě. V opačném případě o ní budou jednat na řádné zářijové schůzi.
Ministryně Kuchtová věří, že opozice bude souhlasit se zkrácením příslušných legislativních lhůt, aby mohla sněmovna o maturitách již příští týden i rozhodnout.
Vedle odsunu jednání o maturitách, se posunulo například i druhé, respektive třetí čtení senátního návrhu zákona o převodu majetku ze státu na obce. Ten předpokládá zpětné převedení historického majetku obcím, který jim stát vyvlastnil v období nesvobody.
"Naším záměrem je napravit historickou křivdu a vrátit majetek i těm několika málo obcím, které při restitucích majetku v roce 1991 přišly zkrátka," vysvětluje předkladatel zákona senátor Jiří Pospíšil.
Zákon o převodu majetku ze státu na obce z dubna roku 1991 se totiž týkal pouze majetku, který vlastnila Česká republika. Na federální majetek se nevztahovala.
Senátor Pospíšil ale obavy z odloženého projednávání na září nemá. "Když ty obce čekaly patnáct let, tak těch pár dní ještě počkají. Spíš mám strach o samotné schválení," říká Pospíšil.
