Vláda schválila celostátní referendum. EU a NATO jsou ale tabu, koalici k prosazení chybí hlasy
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Vláda schválila a poslala do Sněmovny návrh ústavního zákona o celostátním referendu, který pro vypsání vyžaduje 300 tisíc podpisů občanů a výslovně zakazuje hlasování o členství v EU, NATO či otázkách obrany státu.
Schválení předpisu je značně nejisté, protože koalici ANO, SPD a Motoristů chybí k potřebné ústavní většině 13 poslanců.
Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc hájí referendum jako výjimečný doplněk zastupitelské demokracie, opoziční ODS návrh odmítá s varováním před nadvládou marketingu a štěpením společnosti.
Vláda posílá Sněmovně návrh ústavního zákona o celostátním referendu. V pondělí ho schválil kabinet, informoval po jednání premiér Andrej Babiš (ANO). Předpis výslovně zakazuje referendum o změnách ústavního pořádku, o členství Česka v Evropské unii, Severoatlantické alianci (NATO) či otázkách obrany a bezpečnosti státu. K prosazení zákona nemá vládní koalice dostatek poslanců. Opoziční ODS s uzákoněním obecného všelidového hlasování nesouhlasí.
Pokud změna projde celým legislativním procesem a beze změny, konání celostátního referenda budou moci navrhnout čeští občané, kteří sesbírají 300 tisíc podpisů, nebo Parlament po souhlasu obou komor. Výsledek referenda bude závazný, pokud se pro něj vysloví nejméně 35 procent oprávněných hlasujících.
K přijetí ústavního zákona je nutný souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Ve Sněmovně tak vláda potřebuje ke schválení 120 hlasů, přičemž kluby koaličních ANO, SPD a Motoristů mají 107. Budou tak muset přesvědčit i některé opoziční poslance.
Větší role marketingu
U referend by podle předsedy ODS Martina Kupky hrál větší roli marketing než věcnost, vedla by podle něho k dalšímu rozdělování společnosti. Všelidové hlasování jde navíc podle Kupky proti principům zastupitelské demokracie. „Česká ústava funguje dobře a nepotřebuje takové zásahy,“ řekl novinářům.
Vláda přípravu zákona o celostátním referendu avizovala v programovém prohlášení. Zdůvodnila to tím, „aby o klíčových otázkách veřejného zájmu mohli občané rozhodovat přímo“.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) dříve uváděl, že s účinností zákona cílí nejpozději na 1. ledna 2028. Koaliční hnutí SPD, pro nějž je všelidové hlasování dlouhodobě jednou z priorit, žádalo účinnost nejpozději od roku 2027. V aktuálním návrhu nicméně stojí, že ústavní zákon má být účinný „první den druhého kalendářního roku po jeho vyhlášení“. Důvodem je dostatečný čas na přípravu prováděcího zákona, který má mimo jiné stanovit způsob ověřování správnosti údajů v petici, pravidla kampaně nebo soudní přezkum referenda.
Tejc na tiskové konferenci novinářům řekl, že příprava trvala déle, protože snahou jeho autorů bylo vypilovat zákon, který dává smysl.
Návrh podle Tejce vychází z principu, že demokracie není úplná, pokud občané nemají možnost přímo rozhodovat o důležitých otázkách státu. Zároveň ale počítá s tím, že hlavním způsobem rozhodování má i nadále zůstat zastupitelská demokracie. Referendum má tak být pouze výjimečným a doplňkovým nástrojem pro rozhodování o zásadních otázkách, Parlament si i nadále ponechává plnou zákonodárnou pravomoc.
„Slýchám obavy, že lidé budou referendy zahlceni a že to naruší zaběhnuté legislativní procesy. Já se toho nebojím. A zkušenosti ze zahraničí tomu ani nenasvědčují. Referendum není všelék na demokracii, ale vhodný doplněk. A mělo by se konat jen o skutečně zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky státu,“ uvedl ministr v tiskové zprávě.
