Účast Bobošíkové ve volbách nebyla pro mnohé žádným překvapením. Vedle komunistické šéfky Kateřiny Konečné a předsedy Stačilo! Davida Sterzika patřila k výraznějším tvářím neparlamentního uskupení. Hnutí mělo podle předvolebních průzkumů šanci na to se dostat do Poslanecké sněmovny, třebaže se většinou nacházelo na pětiprocentní hranici pro vstup do dolní komory.
Podle aktuálních výsledků je nicméně jasné, že se Stačilo! do sněmovny definitivně nepodívá a Bobošíková se nedočká poslaneckého mandátu. Podle Konečné bude hnutí pokračovat navzdory nynějšímu neúspěchu ve volbách.
"Pravicová vláda s lidskou tváří, kterou povede Andrej Babiš, nebude schopna vyřešit problémy, které občany České republiky trápí. Nekončíme, jdeme dál, přejeme si, aby levicová témata a problémy našly ve všech dalších volbách své zastoupení na všech úrovních, ať komunální, krajské nebo parlamentní, věřte nám," uvedla Konečná.
Společně s hnutím Stačilo! neuspěly ani tváře SOCDEM, jmenovitě Jana Maláčová a Lubomír Zaorálek. Sociální demokracie se tak do sněmovny toto volební období nevrátí.
Bývalá tvář České televize
Jana Bobošíková se pohybovala většinu dosavadního života mezi novinařinou a politikou. Po roce 1989 patřila mezi tváře Československé a následně i České televize. Věnovala se hlavně ekonomickému zpravodajství a poté moderovala pořad "21". Krátkodobě, od 24. prosince 2000 do 9. ledna 2001, byla i ředitelkou ČT.
Když vypukla televizní stávka, ostře ji kritizovala. Od té doby se mnohokrát vyjádřila na adresu ČT nelichotivě. V roce 2009 se přihlásila do konkurzu na ředitele ČT, postoupila do druhého kola. V něm ale nezískala žádný hlas a ředitelem byl zvolen Jiří Janeček.
V posledních letech provozuje vlastní vysílání na YouTube, konkrétně kanál s názvem "Aby bylo jasno", v němž kombinuje zpravodajství s vlastními komentáři. Dlouhodobě má Bobošíková blízko k expremiérovi a exprezidentovi Václavu Klausovi, kromě něho ji podporuje také další bývalý premiér a prezident Miloš Zeman. Ostatně ho doprovázela, když šel letos odvolit.
Jeden volební debakl za druhým
Bobošíková mnohokrát usilovala o to, aby mohla působit v politice, ale z řady pokusů jí zatím vyšel jen jeden, a to post europoslankyně v letech 2004 až 2009 za sdružení NEZÁVISLÍ. Kandidovala jako dvojka, jedničkou byl bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný.
Díky téměř 100 tisícům hlasů ho ale přeskočila, Železnému dalo hlas 62 638 voličů. I to mu ale stačilo ke křeslu v Evropském parlamentu. Všechny následné pokusy o to, aby v politice zůstala nebo se do ní vrátila, ztroskotaly.
Například v roce 2008 kandidovala za KSČM na prezidentku České republiky, ale před samotnou volbou kandidaturu stáhla. V roce 2009 neúspěšně obhajovala křeslo v Evropském parlamentu. V roce 2010 chtěla do sněmovny za stranu Suverenita - Strana zdravého rozumu. Byla celostátní lídryní, ale strana získala jen 3,67 procenta hlasů.
V roce 2013 opět chtěla být prezidentkou, pro změnu kandidovala za stranu Suverenita - Blok Jany Bobošíkové, poté také za svou vlastní stranu s názvem Hlavu vzhůru. Několikrát ji na mítincích podpořil i Klaus, strana ale získala pouhé 0,42 procenta hlasů. Další volební debakl zažila se zmíněným Lubomírem Volným v roce 2021.
