Předkladatelé ústavní novely chtějí, aby mohl být mandát zákonodárci odejmut v případě, že z nízkých pohnutek opustí svou stranu a zpronevěří se jejímu programu.
Naposled se o takové možnosti mluvilo v souvislosti s bývalými poslanci ČSSD Michalem Pohankou a Milošem Melčákem, kteří opustili sněmovní klub své strany a podpořili vznik kabinetu ODS, KDU-ČSL a zelených. Sociální demokraté o svých bývalých kolezích mluví jako o zkorumpovaných politicích.
Melčák s Pohankou se jen stěhovali
Ve sněmovně se dotyční dokonce museli přestěhovat do jiných lavic a kanceláří. Melčák i Pohanka se brání tím, že jejich rozhodnutí prospělo zemi po víc než půlročním bezvýsledném hledání východiska z volebního patu.
|
Parlament novelu projedná i přes nesouhlasné stanovisko vlády. Vzhledem k tomu, že jde o změnu ústavy, budou k jejímu schválení nutné hlasy nejméně 120 z 200 poslanců.
Vyjádření zástupců koaličních poslaneckých klubů naznačují, že takovou podporu v dolní komoře nezíská.
Návrh rozšiřuje ústavu o možnost ztráty mandátu z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Proti němu by bylo možné odvolat se k Ústavnímu soudu. Nic dalšího ale tato ústavní novela neřeší.
Podrobnosti by se musely dopracovat
"Kdo a za jakých okolností by se na Nejvyšší správní soud mohl obrátit, by upravovaly až další legislativní úpravy, které by komunisté předložili v případě úspěchu ústavní novely," řekla už dřív jedna z autorek Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM).
S tím, že poslanec odejde a případně zamíří do jiné či nově vznikající strany, má od roku 1989 zkušenost většina parlamentních klubů. Nezdá se ale, že ve sněmovně dnes převažují ti, kteří by kvůli tomu chtěli měnit ústavu. Kritici například míní, že zrovna v tomto by si Česko nemělo první republiku brát za vzor.
V meziválečném Československu byl podle nich vliv stranických sekretariátů na parlament příliš velký. "Už když se (česká ústava) psala, tak jsme velmi přesně věděli, že nechceme opakovat první republiku s vázanými mandáty," řekl předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).
