Praha - Rusnokova vláda, která se teprve dnes dozví, zda získá důvěru Poslanecké sněmovny, už rozhoduje o rozdělení řady miliard ze státních peněz. Podle toho, co zatím vláda sama avizovala, chtěla by přesměrovat zhruba 6,5 miliardy korun, ve hře je ale dalších 3,7 až 5,7 miliardy.

Vláda hodlá především pomoci zemědělcům - na likvidaci následků povodní pro ně uvolní dvě miliardy korun.

Další tři miliardy by chtěla dát na odkup nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven - a tak jim ulehčit.

Peníze za pochybení krajů

Miliardu a 200 milionů pak dá na pokutu za pochybení v Regionálním operačním programu Severozápad - Karlovarský kraj tak zaplatí jen asi 300 milionů korun a Ústecký kraj téměř 600 milionů korun. Původně jim - podle plánu bývalého ministra financí Kalouska - hrozilo, že zaplatí pokutu celou.

Zaplacení pokuty by mělo podle ministra financí Jana Fischera odblokovat asi 5,5 miliardy korun z evropských fondů.

Projděte si programové prohlášení Rusnokovy vlády

A konečně asi 250 milionů chce Rusnokův kabinet dát na posílení úřadů práce.

Celková bilance přerozdělení tak zatím dělá 6,5 miliardy korun.

Ve hře je i zvýšení poplatků do zdravotnictví

Ministr financí už ale avizoval, že by rád zvýšil i poplatky do zdravotnictví, které stát platí za tzv. státní pojištěnce (např. nezaměstnané, důchodce) - podle toho, jak moc by se zvýšily tyto platby, počítá Jan Fischer s 3,7 až 5,7 miliardami navíc.

Ekonomové se v hodnocení oznámených kroků Rusnokovy vlády zcela neshodnou.

"Nerozumím tomu, proč vláda bez důvěry vlastně vůbec něco dělá," řekl Aktuálně.cz analytik Next Finance Vladimír Pikora.

O něco smířlivější je jeho kolega z Patria Finance David Marek. "Můj osobní názor: pokud nejde o parametrické změny, tedy změny daňového nebo důchodového systému, tak je potřeba, aby vláda fungovala a reagovala na vzniklou situaci. Je to lepší, než nedělat nic," říká Marek.

"Tyto snahy jsou jen hašením požáru v době ještě nepotvrzeného mandátu. Nebyl bych proti tomu, ani kdyby to číslo bylo ještě větší, kdyby oživilo investice," připojuje svůj názor Petr Zahradník z Conseq Investment Management.

Není to cesta k popohnání ekonomiky

Jenže právě tyto dopady podle ekonomů oněch 6,5 miliardy mít nebude.

"Není to cesta k popohnání ekonomiky. Toto mi vskutku připadá spíše jako politická povinnost ujmout se těchto problémů," dodává Petr Zahradník.

"Šlo o kroky, které byly nevyhnutelné, bylo potřeba zasáhnout. Jsou to věci technického charakteru, musela by je udělat každá vláda, politická i úřednická," říká ekonom David Marek.

"Tyto peníze z pohledu státního rozpočtu - přes 6 miliard - jsou o ničem, makroekonomicky nezajímavá částka. Nevím, na co ROP nebo zdravotní pojišťovny na pohledávky potřebovaly tak rychle peníze, ale je možné, že by to později mohlo být i dražší," hodnotí přesuny Vladimír Pikora.

"Obecně se dá říct, že ekonomický program vlády ale jde správným směrem. Zelená úsporám nebo investice do dopravní infrastruktury - na tom by se shodla většina nezávislých ekonomů," hodnotí David Marek i program Rusnokovy vlády přes to, že tento kabinet důvěru ještě nemá, a jak se zatím zdá, ani ji ve středu zřejmě nedostane.

Nejen peníze. Razantní změny i jinde

Rusnokova vláda nejen přihazuje miliardy z letošního rozpočtu. Provádí také razantní personální změny a rozhodne možná i o některých strategických projektech.

Asi nejdůležitější bude konečné vyjednání s Evropskou unií, kam nasměrovat zhruba 500 miliard korun z evropských fondů. O konečné podobě smlouvy na příští léta - a tudíž na poslední období, kdy bude Česká republika čerpat evropskou pomoc - rozhodne vláda, a to i případně bez důvěry sněmovny.

Bude muset předložit zákon o státním rozpočtu na rok 2014. Tady ale bude na sněmovně, zda jí tento zákon schválí.

Vláda, jejíž legitimita zatím vyplývá jen ze jmenování prezidentem Milošem Zemanem, už spolupodepsala velvyslance na některé významné posty a o dalších bude ještě diskutovat. Právě o velvyslance vedl prezident Zeman spor s exministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Šlo především o Livii Klausovou pro Bratislavu a Vladimíra Remka pro Moskvu - jejich jmenování se očekává už brzy.

Vláda by měla rozhodovat i o prodloužení pronájmu stíhaček Gripen nebo o jiném řešení, jak zajistit stíhací letouny pro českou armádu.

A konečně už Rusnokovi ministři zahájili změny ve svých resortech. V čele je zřejmě ministr dopravy Zdeněk Žák, který nechal vyměnit vedení Českých drah a podle některých zpráv se chystá i na další personální změny ve státních firmách. Razantní změny v horních patrech resortu provedl i ministr zahraničí Jan Kohout (vyměnil část náměstků i vedení resortní generální inspekce).

Premiér Jiří Rusnok už také avizoval možné změny ve vedení nebo dozorčí radě energetického gigantu ČEZ.

Naopak ale Rusnok zbrzdil ministra kultury Jiřího Balvína, který odvolal sotva nastoupivšího ředitele Národního divadla Jana Buriana a den nato ho musel na premiérův příkaz jmenovat zpět. Díky tomu zřejmě Balvín neodvolá ani ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, o čemž ministr Balvín i podle vlastních slov uvažoval.