Praha - Ředitel Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík dnes rezignoval. Zpravodajce dočasně povede jeho zástupce generál Pavel Adam.
Krejčík se sám rozhodl odejít proto, že už - po několika pokusech o jeho odvolání - nechtěl vykonávat tak citlivou funkci.
Ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) už má představu o jeho nástupci. Nepovažuje ale za vhodné jméno nového šéfa armádní služby nejdříve sdělovat médiím. "Zákonný postup je takový, že nového ředitele jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády a po projednání v příslušném sněmovním výboru," sdělila Parkanová.
O odvolání Krejčíka měla včera jednat vláda. Parkanová sice tento bod z programu stáhla, nepřímo ale dosáhla svého.
Parkanová chtěla Krejčíka odvolat už v březnu. Nakonec se ale Krejčík po dohodě s ministryní a premiérem Mirkem Topolánkem (ODS) rozhodl odejít na konci června, a nikoli až v říjnu, kdy mu skončí služební poměr. Důvodem měly být chystané systémové změny ve zpravodajských službách.
Parkanová prohlásila už brzy po svém jmenování, že ke Krejčíkovi necítí důvěru, a návrh na jeho odvolání předložila vládě opakovaně. Nikdy se o něm ale nehlasovalo. Stejně tak se Krejčík nedočkal svého povýšení na generálmajora, které navrhoval Topolánek.
"Kazil" Krejčík jméno ministerstvu?
Krejčík stál v čele vojenské služby od konce roku 2004. Podle původní dohody měl odejít z funkce na konci června. Deník Právo včera uvedl, že by mohl v čele armádní tajné služby předčasně skončit proto, že ho vojenská policie vyšetřuje kvůli údajnému zneužití pravomoci veřejného činitele.
Podle informací, které před časem zveřejnil týdeník Respekt, byl Krejčík "nepopulární" ze dvou důvodů. Za prvé: Pod jeho vedením službu musel opustit zástup pracovníků spojených s StB.
Za druhé: Vojenské zpravodajství před rokem odhalilo korupci ve stamilionových zakázkách na ochranu armádních objektů, kterých se účastnila firma Trade Fides. Obviněni na základě zmíněného odhalení byli i někteří pracovníci ministerstva obrany. Na celou službu začalo podle informací Respektu ministerstvo tlačit, protože mu kazila pověst.
Pokusy odvolat Krejčíka přišly už loni na podzim. Krejčík je ale ustál. Premiéru Topolánkovi totiž například doložil, že bruselská centrála NATO odmítala do odchodu estébáků udělovat Krejčíkovým lidem prověrky k seznámení se s aliančními tajnými materiály. "Po reorganizaci Vojenského zpravodajství se přístup Bruselu změnil, dnes má alianční prověrky na sto šedesát zpravodajců, a jak řekl v rozhovoru pro média Krejčík: "Už nemusíme sedět při zásadních jednáních v předpokoji"," napsal týdeník.