Propouštění úředníků bude jednodušší, poslanci přehlasovali prezidentovo veto
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Zaměstnávání úředníků se má více přiblížit běžnému pracovnímu poměru.
- Vláda tvrdí, že tím chce státní správu zefektivnit.
- Podle kritiků to ale oslabí nezávislost úředníků a usnadní vyhazování nepohodlných lidí.
Sněmovna opět schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jenž má podle tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a přiblížit pravidla jejich zaměstnávání zákoníku práce. Dolní komora přehlasovala koaliční většinou ANO, SPD a Motoristů veto prezidenta Petra Pavla, který se stejně jako opozice obává zejména politizace státní správy. Předloha nahradí od listopadu nynější zákon o státní službě.
Sněmovna potvrdila návrh zákona hlasy 104 přítomných poslanců vládního tábora. K přehlasování veta je nutných nejméně 101 hlasů. Veto hlavy státu naopak podpořilo 66 přítomných opozičních poslanců, trojice občanských demokratů se hlasování zdržela.
Pavel ve zdůvodnění veta před zhruba měsícem uvedl, že zákon jde proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Státní správa má být podle prezidenta profesionální, neutrální a odolná vůči politickým tlakům. Chápe, jak sdělil, snahy zbavit stát úředníků, kteří nepracují nebo pracují špatně. „Nemohu se ale smířit s tím, že by měl stát vyhazovat úředníky prostě proto, že se po volbách změnila vláda,“ napsal.
Naopak Radek Vondráček (ANO) označil změny za důležitou reformu fungování státu, veto bylo podle něho zbytečné a škodlivé. Zákon má podle něho přinést větší pružnost, odpovědnost a efektivitu státní správy. „Zákon neznamená, že bude možné bez právního důvodu propouštět každého, kdo se někomu politicky znelíbí,“ zdůraznil.
Místo bazénu rovnou odchodné
Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Přechod z veřejnoprávního na soukromoprávní režim je podle předkladatelů jediný možný způsob, jak státní správu zefektivnit, když zákon o státní službě upravuje už téměř pouze personální záležitosti.
Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově bude platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát se bude moci zbavit daného úředníka okamžitě. Dát výpověď státnímu zaměstnanci, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, bude podle předkladatelů možné z důvodů vymezených zákonem. Ochrany před nezákonným postupem se úředník bude moci domáhat soudní žalobou.
Vedoucí místo ve státní správě budou moci podle předlohy zastávat i lidé, kteří dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům postačí středoškolské vzdělání.
Představitelé opozice tvrdí, že nový zákon oslabuje některé pojistky k ochraně profesionality a stability státní služby. Kritizují například zrušení nejvyššího státního tajemníka, oslabení služebních komisí a posílení pravomocí ministrů nad úředníky. Zkrácení lhůty pro opakované pracovní hodnocení nebo zrušení systému hledání náhradního místa podle opozice usnadní vládnoucí garnituře zbavovat se nepohodlných úředníků.
Návrh zákona z těchto důvodů vetoval v srpnu Senát. Kritici z řad senátorů poukazovali rovněž na to, že předložení normy formou poslaneckého návrhu znemožnilo posoudit rizika politizace státní správy i rozpočtové dopady změn. Sněmovna přehlasovala senátní postoj koaliční většinou začátkem září.
Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla EU kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu.
