Praha - Předseda zahraničního výboru sněmovny David Vodrážka (ODS) nejdřív o poslaneckou cestu do Číny bojoval s vedením sněmovny.

Nakonec mu ji nedovolili sami Číňané - prý i kvůli české vstřícnosti vůči tibetskému duchovnímu vůdci dalajlámovi.

"Cesta do Číny se nebude nyní konat z organizačních důvodů. Neměli bychom odpovídající přijetí, které by prospělo našim zájmům a zájmům našich podnikatelům," řekl Aktuálně.cz Vodrážka.

Ten ve čtvrtek také jednal s čínským velvyslancem v Praze YU Qingtaiem.

Fischerovo přijetí

Podle informací Aktuálně.cz ale Číňané cestu nedomluvili na odpovídající úrovni i kvůli tradičnímu sporu v česko-čínských vztazích, tedy kvůli české podpoře dalajlámovi a Tibetu.

Při neformálních příležitostech se prý Češi z čínské ambasády dozvídají, že Peking stále nezapomněl na pražské přijetí tibetského vůdce úřednickým premiérem Janem Fischerem v roce 2009. Přestože šlo tehdy o soukromé přijetí, konalo se ve vládní Kramářově vile.

"Lze se kvalifikovaně domnívat, že to souvisí i s dalajlámou," připustil pro Aktuálně.cz místopředseda zahraničního výboru David Šeich (ODS). O stejných důvodech mluvili i zástupci Věcí veřejných ve výboru.

Vodrážkova nezkušenost?

Levicoví poslanci, kteří mají k Číně tradičně vstřícnější vztah, odmítají, že by šlo o politické důvody.

"Jsou to čistě ryze organizační důvody. Mnohokrát jsme měli naplánované cesty a přesouvali se, například kvůli volbám v zemi či jiným důvodům," myslí si místopředsedkyně výboru za KSČM Kateřina Konečná.

Představitelé ČSSD zase říkají, že Vodrážka přecenil své síly v dojednávání návštěvy v krátkém časovém horizontu - tvrdí to ale jen pod podmínkou anonymity.

Poslanci ze zahraničního výboru prý naopak v červnu skutečně zamíří do Brazílie.

Podpora čínským disidentům

Peking čeští představitelé z pravé strany politického spektra nepotěšilo ani prosazování udělení Nobelovy ceny míru čínskému disidentovi Liou Siao-poovi.

Čínsko-české spory o Tibet mají dlouhou historii. Například již zmiňovaný Havel na protest proti čínské okupace Tibetu a proti porušování lidských práv v nejlidnatější zemi světa nikdy Peking ve své prezidentské roli nenavštívil.

Protičínské postoje vyostřila za svého působení ve sněmovně a ve vládě také Strana zelených. Čínskou ambasádu - a také tehdejšího šéfa sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD) - po několik let iritovala pokusy vyvěsit tibetské vlajky v den výročí protičínského povstání v Tibetu na budovu sněmovny.

Symbol tibetského útisku se nicméně objevoval na budovách ministerstev, které Zelení vedli. A Číňané si tehdy otevřeně stěžovali.

David Vodrážka se dříve dostal kvůli svým cestovatelským nárokům do sporu s vedením sněmovny. Stěžoval si, že organizační výbor sněmovny zdržuje plánování cest a komplikuje mu tak jednání.

Vedení sněmovny naopak kritizovalo Vodrážkovu neochotu slevit ze svých plánů cestovat do vzdálených a drahých destinací.