Premiér, který den po prohraných červnových volbách oznámil odchod do opozice, byl počátkem srpna přizván ODS ke spolupráci na nové vládě.
Koncem měsíce dokončil obrat, který má v posledních letech obdobu snad jen v Rakousku v roce 2000. Po čtyřech měsících jednání se tam stal premiérem poražený lidovec Wolfgang Schüssel s pomocí populisty Jörga Haidera.
Dnes má Paroubek s pomocí zdejších lidovců a komunistů ve sněmovně většinu.
Naprostý obrat zachránil pozici také předsedovi lidovců Miroslavu Kalouskovi. O popularitu ve straně mohl přijít ve chvíli, kdy po ztrátě poslaneckých mandátů neprosadí stranu ani do vlády. Po krachu plánu na "stovkovou" koalici s ODS a zelenými neměla KDU-ČSL žádnou šanci, při spolupráci s ČSSD však může dostat víc, než od Topolánka.
|
"Koalice s lidovci byla úspěšná a za normálních okolností mohla pokračovat," naznačil nové možnosti Paroubek už před týdnem. Navíc je ochoten změnit volební systém, aby lidovcům neškodil.
Proč věřil Paroubkovi
Občanští demokraté mohou požádat o důvěru jejich menšinové vládě. Nemají však jistotu ani v tom, že jim prezident Václav Klaus pokus umožní. Prezident zatím nereaguje, i když byl o dohodě Paroubka s Kalouskem předem informován.
Pokud se situace ještě jednou neobrátí, může naopak s koncem kariéry počítat neúspěšný vyjednavač ODS Mirek Topolánek. Jeho straně hrozí třetí období v opozici, i když vyhrála volby. Straníci se budou ptát, jak je možné, že věřil dohodě s Paroubkem ještě v předvečer obratu ČSSD k lidovcům.
Sami sociální demokraté přitom neoficiálně připouštějí, že jejich předseda jednal s lidovci již několik dnů před tím, než dohodu s Kalouskem zveřejnili.
Špičky ODS však nepočítají s kongresem, a tedy ani s odvoláním Topolánka, před říjnovými volbami do Senátu a na radnicích.
Tvrdá zkouška pro Klause
S tvrdou kritikou musí počítat také čestný předseda ODS, prezident Václav Klaus. Občanští demokraté mu budou vyčítat, že koncem června nepřijal Paroubkovu nabídku na demisi.
Především jim však bude vadit, že doporučil model menšinové vlády a umožnil tak Paroubkovi ošidit Topolánka. Může tak být ohroženo Klausovo zvolení prezidentem v roce 2008.
Tím spíše, když občanští demokraté mohou počítat alespoň s cenou útěchy. Za současných podmínek jistě získají mimořádně dobrý výsledek ve volbách do Senátu a mohou pak mít skoro polovinu volitelů v prezidentské volbě (dnes mají 117 hlasů z 281).
V obtížné situaci zatím prezident mlčí. Účast komunistů na vládě vytrvale blokoval už na jaře 2005 při "grossovské" krizi. Může se o to pokusit i tentokrát a získat ODS zpět na svou stranu. Tentokrát ale bude stát proti Paroubkovi, kterému slíbil druhý pokus k sestavení vlády.
Zelení se stávají ve sněmovně marginální stranou. Mohou si vybrat mezi Paroubkovou podanou rukou a spolupracovat s vládou, anebo spoléhat, že je za pobyt v opozici občané odmění v příštích volbách. Na rozhodnutí závisí osud předsedy Martina Bursíka.
Návrat komunistů
Koalice ČSSD a KDU-ČSL může získat důvěru jen tehdy, když ji podpoří přinejmenším jeden komunista a ostatní odejdou při hlasování ze sněmovny. Mohou si nechat podporu zaplatit dalšími funkcemi ve veřejné sféře a stát se tak dalšími z vítězů povolebních vyjednávání.
Sociální demokraté počítají s tím, že za spolupráci s KSČM (podobně jako Schüssel po paktu s Haiderem) budou tvrdě kritizováni sdělovacími prostředky a částí veřejnosti.
Spoléhají však na to, že stejně jako v Rakousku nejhorší protesty za několik týdnů odezní. Budou argumentovat s tím, že komunisty je beztak nutné integrovat v rámci běžné scény. A kritikům připomenou, že o přízeň KSČM se v dobách plánů na trojkoalici ucházel i Topolánek.



