"Rychle se blíží okamžik, kdy obě strany nebudou moci na ničem spolupracovat," řekl vyjednávač ODS Vlastimil Tlustý.

"Pokud ODS nic velkého nevymyslí, tak je to asi konec," potvrdil také jeden z blízkých spolupracovníků odstupujícího premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD).

Podobně mluví i další sociální demokraté. O tom, že však společnému jednání s ODS ještě dávají byť malou šanci, svědčí to, že své názory jsou ochotni říci pouze mimo záznam.

Autor fotografie: Ludvík Hradílek

Infobox

ČTĚTE SOUVISLOSTI:

• Paroubek už nechce jednat s ODS 
  Schůzka mezi ODS a ČSSD o podmínkách, za nichž by sociální demokracie podpořila menšinovou vládu ODS, zkrachovala.

• Paroubek nadiktoval ODS podmínky
  Přečtěte si detailní seznam bodů, o nichž se dnes jednalo, a jaké postoje obě strany zaujímají

• Lidovci a zelení míří do opozice
  Přečtěte si, jak na jednání o menšinové vládě ODS reagují dvě menší parlamentní strany

• Fotostory: Topolánek je premiérem
  Podívejte se na den, kdy se předávala moc, v obrazové reportáži.

Strany se v pondělí nedohodly na programu vlády ani na ministrech, v úterý ani na místě další schůzky a počtu vyjednavačů. Žádná ze stran však dosud nechce připustit, že jednání zkrachovala. Politici se obávají, že budou označeni za viníky kolapsu.

"Minulé dny a hodiny značně zúžily prostor k jednání díky postoji ODS, ale přesto tvrdím, že má smysl, aby se předsedové stran pokusili najít cestu zpět k jednacímu stolu," řekl předseda poslanců ČSSD Michal Hašek.

Také občanští demokraté opakovali, že jsou ochotni dál jednat. Podle ČTK by ustoupili z dosavadní pozice, že s Paroubkem nemůže designovaný premiér Mirek Topolánek mluvit bez doprovodu alespoň jednoho místopředsedy.

Krach na daních a raketách

Politici během dne upřesnili, na čem jednání nakonec zkrachovala - šlo o program budoucí vlády a jména nestranických ministrů.

Topolánek prohlásil, že v programu neexistuje žádný problém. Připustil však, že spory jsou v otázce daní a americké raketové základny na českém území.

ODS trvá na rovné dani a ČSSD připouští jen zmírnění současné praxe, kdy jsou příjmy bohatších lidí zdaněny vyšší sazbou. Sociální demokraté také neúspěšně žádali závazek, že o případné americké základně rozhodne referendum.

ČSSD požadovala, aby za nestranické ministry byli vybráni z jejího pohledu přijatelní kandidáti. ODS však například na post ministryně školství navrhuje ředitelku soukromé společnosti Národní vzdělávací fond Miroslavu Kopicovou, která v posledních čtyřech letech tvrdě kritizovala ministerstvo školství.

O tom, zda strany přestanou hledat kompromis, rozhodnou jejich šéfové ve středu.

Lidovci v opozici, zelení v rozpacích

Topolánek chce jednat o podpoře vlády i s dalšími stranami. V úterý dopoledne se sešel  například s předsedou lidovců Miroslavem Kalouskem. Po definitivním neúspěchu jednání s ČSSD se tedy může obrátit znovu ke svým partnerům z trojkoalice.

Smějící se předseda ODS. | Foto: Ondřej Besperát

TOPOLÁNEK JEDNÁ S MALÝMI STRANAMI Předseda ODS paralelně jedná i sbývalými stranami trojkoalice. Zatímco lidovci tvrdí, že menšinovou vládu nepodpoří, zelení jí dávají šanci.

Menší partneři se mezitím od ODS distancovali. "Jsme v roli konstruktivní opozice," odpověděl předseda lidovců Miroslav Kalousek na otázku, jestli jeho strana podpoří Topolánkovu menšinovou vládu. Ještě rozmýšlí, zda lidovci při hlasování odejdou ze sálu nebo jednoduše nezvednou ruce. KDU-ČSL by zřejmě podpořila rozpočet.

"Jsme opozice a žádné jednání o trojkoalici není aktuální. Pokud by nás ale ODS chtěla informovat o tom, co dojednala s ČSSD, nebráníme se tomu," řekla deníku Aktuálně.cz místopředsedkyně strany Dana Kuchtová. Potvrdila, že zelení odmítli konzultovat s ODS jména ministrů a chtějí vidět až konečnou verzi dohody.

Místopředseda zelených Petr Štěpánek však tvrdí, že postoj jeho strany zatím není pevně určen. Je prý možné tolerovat menšinovou vládu Mirka Topolánka, část členské základny se však kloní k variantě podpořit vládu ČSSD, která by směřovala k předčasným volbám.

Mirek Topolánek objasňuje, proč váznou jednání se sociálními demokraty. | Foto: Aktuálně.cz

Ve straně se podle Štěpánka dlouhodobě vede diskuse, nakolik tolerovat KSČM. "Určitě platí konsensus, že nevstoupíme do vlády, kde by byli zastoupeni i komunisté. Část lidí si ale nyní myslí, že bychom přece jen mohli podpořit uskupení, které by se muselo opírat i o hlasy KSČM," řekl Štěpánek.

Vláda nejdříve koncem září

Premiér Topolánek nedostal od prezidenta Václava Klause termín, do kdy by měl představit své ministry. Protože o důvěru sněmovny musí žádat až třicet dnů od chvíle, kdy prezident vládu jmenuje, může teoreticky shánět podporu ostatních stran neomezeně dlouho.

Při neúspěchu všech jednání může zkusit štěstí s vládou, která nebude mít podporu sněmovny jistou. Už dnes je však nepochybné, že Česko bude mít novou vládu nejdříve koncem září, tedy čtyři měsíce od voleb.