"Děkuji všem za vaše zprávy a slova podpory. Mám se hezky. Odpočívám, soustředím se na sebe a věnuji se rodině… Z politiky odcházím. Ne se zklamáním, ale s vděčností," napsala Jana Maláčová (44 let) na svém účtu na Instagramu
Oznámení přichází zhruba měsíc od sněmovních voleb, v nichž se někteří členové SOCDEM včetně Maláčové objevili na kandidátce hnutí Stačilo!, jehož celostátní lídryní byla šéfka komunistů Kateřina Konečná. Stačilo! ve volbách neuspělo, získalo méně než 5 procent hlasů, což je hranice pro vstup do sněmovny.
Sjezd sociálních demokratů se uskuteční 22. listopadu online. Odstoupit na něm má z vedení strany celé užší předsednictvo, kam vedle Maláčové patří také například někdejší ministr zahraničí či kultury Lubomír Zaorálek.
Maláčová je členkou SOCDEM (dříve ČSSD) od června 2008. Mezi lety 2018-2021 byla ministryní práce a sociálních věcí ve vládě Andreje Babiše (ANO). Ve vládě prosadila mimo jiné zvýšení minimální mzdy, navýšení rodičovského příspěvku, zavedení náhradního výživného a zrušení karenční doby u nemocenské. Během pandemie se podílela na programech na podporu zaměstnanosti, například Antivirus, a na zavedení příspěvku zaměstnancům v karanténě.
Jako ministryně se také snažila o prosazení změny důchodového systému, žádnou ze tří variant reformy ale nakonec vláda i kvůli covidové pandemii neschválila.
Přezdívka "Venezuela"
Ve funkci ministryně práce a sociálních věcí patřila Maláčová k nejvýraznějším sociálnědemokratických ministrům koaliční vlády Andreje Babiše (ANO). Pro své mnohé návrhy na zvyšování státních příspěvků na sociální, důchodové či mzdové výdaje ji kritizovala pravicová opozice i řada odborníků. Podle médií si tehdy Maláčová od pravicových politiků za rozhazovačnost vysloužila přezdívku "Venezuela", která odkazuje na bankrotující jihoamerickou zemi s autoritářským režimem. Týdeníku Reflex k tomu v roce 2020 řekla, že přezdívka jí nevadí, ale vadí jí, že se "pravice nedokáže vyrovnat s tím, že levice je přirozenou součástí politického spektra".
V říjnu 2021 oznámila po neúspěšných volbách záměr kandidovat na předsedkyni ČSSD. Na sjezdu ji však ve volbě porazil Michal Šmarda. Ve stranických volbách uspěla až v říjnu 2024, kdy se stala historicky první ženou v čele sociální demokracie.
Po vlně spekulací kvůli svému vzhledu v květnu 2025 oznámila, že trpí onkologickým onemocněním, které jí bylo diagnostikováno v lednu téhož roku, a že na veřejnosti nosila paruku.
