O plánu prezidenta Václava Klause dnes ČTK informoval mluvčí hlavy státu Petr Hájek.
Předseda vlády půjde na Hrad v půl třetí odpoledne a do prezidentových rukou podá demisi. Prezident s největší pravděpodobností pověří Paroubka tím, aby do jmenování dalšího kabinetu dočasně dál vykonávala mandát jeho vláda.
Ve čtyři hodiny se potom Mirek Topolánek stane premiérem. V následujících dnech se pokusí sestavit zřejmě menšinovou vládu.
Její osud bude záviset na podpoře malých stran - lidovců a zelených - a také ČSSD. Jedině tak získá kabinet ve sněmovně potřebnou podporu.
Sociální demokraté by mohli menšinovou vládu ODS tolerovat dva roky, ale možná také jen do schválení státního rozpočtu, což
by znamenalo zhruba do konce letošního roku.
Zítřejší demisi kabinetu složeného z lidovců, unionistů a sociálních demokratů umožnil fakt, že poslanci dnes dopoledne - po sedmi týdnech - ukončili ustavující schůzi Poslanecké sněmovny. Poté, co si včera zvolili nové vedení (byť šéfa budou mít dočasného), dnes stanovili počty sněmovních výborů a rozhodli o počtech poslanců, kteří budou ve výborech pracovat.
S podanou demisí vlády bude mít prezident Václav Klaus volné ruce k tomu, aby jmenoval nového premiéra.
Pravděpodobně se jím stane šéf občanských demokratů a vítěz červnových voleb Mirek Topolánek, který se pokusí sestavit menšinovou vládu.
ČSSD: Vládu ODS můžeme tolerovat dva roky
Infobox
CO ŘÍKÁ ÚSTAVA:
- Vláda podává demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny. Úřaduje ale do té doby, než je jmenován nový kabinet.
- Prezident republiky nejprve jmenuje premiéra nové vlády. Při svém výběru není nijak vázán, ale zvyklostí je, že jmenuje lídra strany, která zvítězila ve volbách. Pokud nový premiér složí slib v době, kdy předchozí vláda ještě vykonává svou funkci, má republika dva předsedy vlády. Fakticky ale vládne starý kabinet.
- Nový premiér si vybere členy svého kabinetu, při svém hledání není nijak časově limitován.
- Nové členy vlády jmenuje prezident na návrh premiéra. Při jednání s předsedou vlády má prezident právo vyjádřit své námitky proti navrženému kandidátovi, nemůže však jmenovat nikoho, koho premiér nenavrhl.
- Vláda musí do 30 dnů od jmenování předstoupit před sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. Ve sněmovně se o důvěře hlasuje tak, že každý zúčastněný poslanec nahlas řekne, zda je pro vyslovení důvěry, či nikoliv. Vláda získá důvěru, jestliže ji podpoří nadpoloviční většina přítomných poslanců. Obecně přitom platí, že sněmovna může hlasovat a přijímat rozhodnutí za přítomnosti alespoň 67 poslanců z celkových 200.
- Pokud vláda důvěru nezíská, prezident jmenuje nového premiéra a jeho ministry a tato vláda znovu do 30 dnů požádá sněmovnu o důvěru.
- Když ani druhý kabinet u poslanců neuspěje, jmenuje prezident předsedu vlády na návrh šéfa Poslanecké sněmovny. V případě, že ani tato vláda nezíská do 30 dnů od poslanců důvěru, může prezident sněmovnu rozpustit a do 60 dnů pak následují předčasné volby.
- Zdroj: ČTK
Dosluhující premiér Jiří Paroubek dnes ČTK po ustavující schůzi sněmovny řekl, že jednání s ODS zatím nevedou k cíli a tolerance připadá v úvahu do rozpočtu "a to je tak všechno". Pak ale připustil, že dvouletá tolerance má logiku.
O dvou letech mluvil dnes v rozhovoru s novináři také místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
"Bylo by možné, aby po určité době, třeba po dvou letech, byla vyhodnocena ta dohoda (ČSSD-ODS) a byla možnost její výpovědi," uvedl.
Šéf ODS Mirek Topolánek prohlásil, že pokud je vůbec možná dohoda na menšinové vládě, tak s plnohodnotným politickým mandátem, a to na čtyři roky. Pak však nevyloučil, že se lze bavit i o kratší době. "Ale zcela jistě to nemohou být dva roky, před českým předsednictvím EU," dodal.
ČSSD a ODS o tom podle něj jednají. Předsednictví v EU se má země ujmout v roce 2009. Podle Škromacha by nebylo dobré, aby se konaly parlamentní volby současně s předsednictvím či v těsné blízkosti této doby.
Dohoda, která by umožnila fungování kabinetu občanských demokratů, je ale zatím velmi nejistá nejen kvůli sporům o délku funkčního období. Topolánek uvedl, že sporné jsou i některé programové otázky a navíc i ambice sociálních demokratů mluvit do personálního složení případné vlády.
|
Jakkoli se politici nemohou o vládě shodnout, po mnoha týdnech se domluvili na podobě sněmovny. Tu dočasně povede řadový sociální demokrat Miroslav Vlček.
Poměrně hladce bylo včera zvoleno i pět místopředsedů dolní komory - dva z ODS, po jednom z ČSSD, KDU-ČSL a KSČM.
|
Dnes se poslanci shodli, že sněmovna bude mít v nynějším volebním období 18 sněmovních výborů - tedy o čtyři více než dříve. Rozhodli rovněž, že omezí počty podvýborů a funkcionářů, kteří v podvýborech pracují.
O rozdělení poslanců do výborů budou poslanci hlasovat až na příští schůzi, která se uskuteční zřejmě 29. srpna.
"Jde o výsledek politických dohod mezi jednotlivými kluby," komentoval rozhodnutí předseda poslanců ČSSD Michal Hašek. "Součástí dohod je také rozdělení míst ve vedení jednotlivých výborů."
Poslanci souhlasili s tím, že ve vedení každého výboru budou dva občanští a sociální demokraté, jeden komunista a jeden poslanec z KDU-ČSL nebo Strany zelených. Pouze u petičního výboru bude ve vedení vždy jeden zástupce z každé sněmovní strany.
