Hlavně obezřetnost. Nový účet ČNB, kam si mohou samosprávy ukládat miliardy, zatím netáhne
- Na novém produktu centrální banky vydělají obce, kraje i stát, tvrdí ministryně financí.
Nejvíce má na účtech Praha, zhruba 180 miliard korun.
Podle kandidátů na pražského primátora jsou vztahy města s komerčními bankami důležité.
Obecní a krajské přebytky uložené u komerčních bank dlouhodobě přitahují pozornost ministerstva financí. Závratná částka, která v polovině roku činila rekordních 625 miliard korun, by umožnila snížit zadlužení Česka. To navíc v posledních letech rychle roste.
Přimět samosprávy, aby státu prostřednictvím ČNB půjčovaly peníze výhodněji než finanční trh, má nový produkt centrální banky kombinující výhody běžného a spořicího účtu se zhodnocením 3,7 procenta. Nástroj s názvem Likvidita 2.0 otevřený od října z iniciativy šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO) však vlnu zájmu krajů a radnic zatím nevyvolává. Jejich chladný postoj se může změnit, byť to nějakou dobu potrvá, míní ČNB.
Obce čekají, jak bude nástroj fungovat
Svaz měst a obcí (SMO) e15 potvrdil, že samosprávy vnímají snahu Schillerové nalákat je k novému účtu s velkou obezřetností. Podobně reagují někteří kandidáti na pražského primátora, který vzejde z nadcházejících komunálních voleb.
Hlavní město má přebytků nejvíce, celkem si našetřilo 180 miliard korun. To ministryně financí často kritizuje. Vedení magistrátu oponuje, že prostředky potřebuje na velké infrastrukturní projekty, jako jsou metro D nebo dostavba městského okruhu.
SMO v současnosti nechce odhadovat, kolik samospráv novou službu ČNB využije. Připouští nicméně, že z pohledu bezpečného uložení a zhodnocení peněz může jít o zajímavý produkt. „Jeho praktické fungování a přínosy je ale vzhledem k tomu, že byl spuštěn teprve před několika dny, předčasné hodnotit. Za důležité proto považujeme, aby si každá samospráva před rozhodnutím ověřila konkrétní podmínky a porovnala je s možnostmi, které jí nabízejí komerční banky,“ uvedla mluvčí svazu Alexandra Kocková.
Právě obchodní banky podle Kockové nabízejí radnicím atraktivní možnosti. „A to zvláště s ohledem na to, že banka, u které má obec své účty, je zpravidla ochotná nabídnout lepší podmínky, pokud si obec bere úvěr,“ dodala.
Vztahy s bankami jsou pro Prahu důležité
Podobně jako SMO argumentuje i místopředseda ODS a kandidát koalice Spolu pro Prahu na primátora Tomáš Portlík. „Nejde jen o úrok, ale také o vztahy s komerčními bankami. Fakt, že u nich máme uložené úspory, nám dává možnost si případně sjednat výhodnější půjčky, kdybychom je v budoucnu potřebovali na dofinancování velkých projektů, na které Praze stát, na rozdíl od většiny evropských metropolí, odmítá přispět,“ upozornil Portlík.
Pražské jedničce Pirátů Tereze Nislerové připadá účet vedený ČNB s úrokem 3,7 procenta s okamžitou dostupností uložených prostředků na první pohled lákavý. Rozhodně by tam ale nepřesunula všechny dočasně volné peníze, které město má. Také Nislerová zdůraznila, že vztahy s komerčními bankami, které Praze poskytují půjčky a další služby, jsou důležité.
Vydělají na tom všichni, říká Schillerová
Nový produkt rozšiřuje nabídku služeb státní pokladny, kterou pro ministerstvo financí provozuje ČNB. Nabízené zhodnocení je podle ní konkurenceschopné vůči účtům v komerčních bankách.
Schillerová je přesvědčena o tom, že nová služba je výhodná pro obce, kraje, stát, a především pro občany, kteří očekávají efektivní nakládání s veřejnými penězi. „Samosprávy získají možnost zcela bezpečného a zajímavého zhodnocení, aniž by se vzdaly okamžitého přístupu ke svým prostředkům. Stát díky lepšímu řízení dobrovolně uložených peněz omezí závislost na finančním trhu a sníží náklady na obsluhu dluhu,“ řekla šéfka rezortu financí.
Podle údajů ministerstva činily na konci června zůstatky obcí na bankovních účtech, včetně peněz jimi zřizovaných příspěvkových organizací, přes 475 miliard korun. Od konce roku 2025 částka vzrostla o 42 miliard. Kraje a jejich organizace měly v pololetí na účtech 145 miliard, což bylo ve srovnání s koncem minulého roku o 40 miliard více.
Na příliš vysoké přebytky samospráv opakovaně poukazuje také Národní rozpočtová rada. Podle jejích údajů je zhodnocení těchto volných peněz nevalné a v průměru dosahuje 2,9 procenta.
