Praha - Vicepremiér Petr Nečas začne chránit před krizí pracovní místa. Celkem 3,3 miliardy korun z Evropského sociálního fondu rozdělí firmám, které nebudou mít zakázky a během prostoje pošlou své zaměstnance na školení.
"Pro koho není práce, neměl by zůstávat doma, ale měl by být naopak aktivní," připomněl Nečas jedno z hlavních pravidel, jak se chovat na trhu práce.
Odbory podporu firem vítají, tři miliardy však podle nich na skutečnou pomoc nestačí. Nelíbí se jim model, jak bude stát evropské peníze rozdělovat. "Je to ztracená příležitost," tvrdí předseda odborového svazu Kovo Josef Středula.
| Čtěte také: Podívejte se, jak roste nezaměstnanost v regionech |
Záchrana pro 70 tisíc lidí
Až patnáct milionů korun může dostat podnik, který bude chtít vyslat své zaměstnance na školení. Dotací může pokrýt vzdělávací náklady i platy zaměstnanců. Úřady začnou žádosti přijímat příští pondělí, peníze začnou rozdělovat po třech týdnech.
Česko tak v krizi začíná využívat model, který je pod názvem "kurzarbeit" tradičním nástrojem pro zachování pracovních míst v Německu. "Spolu se snížením pojistného tak zachráníme 50-70 tisíc pracovních míst," předpokládá Nečas.
| Čtěte reportáž: Němci staví hladové zdi. Kde není práce, je Kurzarbeit |
Připomíná tím vládní protikrizový balíček, který odpustí firmám část pojistného placeného za zaměstnance. Podniky tak ušetří 18 miliard korun.
Jednou za tři roky
Firmy mohou školící dotace žádat jen do určité částky, protože při rozdělování evropských peněz nesmí Česko překročit všeobecné platná pravidla pro veřejnou podporu.
Pro velkou firmu s více než 250 zaměstnanci je nejvýhodnější žádost podle tzv. blokové výjimky pro vzdělávání. Pokud nechá svého zaměstnance školit v oborech, které využije ve svém podniku, dostane od státu na svůj projekt příspěvek 25 procent.
"Taková podpora je určena pro školení v technologiích nebo v softwaru využitelném pouze v konkrétní firmě. Kdo nechá zaměstnance školit v obecných oborech, například v jazycích, IT dovednostech, nebo třeba pro svářečský průkaz, může žádat až 60 procent," vysvětlil ministr Nečas.
V případě zaměstnance, který má průměrnou mzdu a školí se v oborech využitelných pouze ve firmě, tak dostane podnik 10 tisíc korun měsíčně. Společnosti s pěti sty zaměstnanci by mohly veškerý personál poslat na tři měsíce k doplnění kvalifikace a získat nejvyšší možnou státní podporu 15 milionů.
Žádat by však směla být podána jen jednou za tři roky.
| Čtěte také: Česko ovládá nový jev. Čtyřdenní pracovní týden |
Sto procent pro malé firmy
Pro malé firmy je výhodnější žádost v tzv. režimu de minimis. Mohou dostat podporu až do 200 tisíc eur (tedy cca 5,3 milionu korun). Z těchto peněz mohou hradit veškeré náklady na plat, pojistné i školení zaměstnanců.
Grafika na Aktuálně.cz
- Krize v Česku: Všechna důležitá data v grafickém přehledu na jednom místě - zde
- Grafika: Kde nejvíc přibylo nezaměstnaných?
- Grafika: Kde je nejméně volných pracovních míst?
- Grafika: Kde se nejvíc staví nové byty?
- Grafika: Odkud se vystěhovalo nejvíc lidí a kam se jich nejvíce přistěhovalo?¨
- Grafika: Kde nejvíc klesají průmyslové tržby
Například firma s padesáti lidmi by tak mohla pět měsíců držet všechna pracovní místa. Přitom by neplatila ani korunu a mohla počítat s tím, že se zlepší kvalifikace zaměstnanců.
Podniky mohou žádat celkem o 1,8 miliardy v rámci programu "Školení je šance" na ministerstvu práce a sociálních věcí, dalších jeden a půl miliardy rozdělí pracovní úřady v programu "Vzdělávejte se!" Nárok na dotaci nemají pražské podniky, pokud nechtějí peníze pro provozovny v jiných krajích.
Když budou firmy žádat v průměru o pět milionů, vyjde podpora na šest set zaměstnavatelů. Nečas však slíbil, že při větším zájmu sežene další peníze.
Odbory: Je to jen injekce
Zklamání nad Nečasovou verzí pomoci firmám neskrývá odborový předák Středula. "Tři miliardy jsou málo," míní. Upozorňuje, že stropům podle evropských pravidel se mohla Česká republika vyhnout, kdyby rozdělovala své vlastní peníze, například část z osmnácti miliard, kterými stát pokryje odpuštěné pojistné. Odpouštět pojistné přitom nemá podle Středuly zdaleka takový efekt jako podpora pracovních míst.
Podle předsedy kováků také existovala pružnější varianta na rozdělování dotací. Peníze mohla rozdělovat Hospodářská komora, která v regionech zřídila se státní podporou Informační systém pro podnikatele. Jeho pobočky by mohly žádosti firem vyřizovat obratem.
Na podporu s názvem "kurzarbeit", která chrání místa u našich sousedů, má nárok každá firma po dobu 18 měsíců. Proti tomu je česká varianta pouze krátkodobou injekcí.
Žádost do Bruselu
Ministr Nečas se proto bude snažit nabídku rozšířit zvláště pro menší firmy. Namísto 200 tisíc budou smět žádat až o 500 tisíc eur (cca 13 milionů korun). V případě firmy s padesáti zaměstnanci by se tak pracovní místa bez výdajů zaměstnavatele udržela celý rok.
Nabídku musí v rámci protikrizových opatření schválit Evropská komise, za Českou republikou s ní vedle Nečase vyjednává Antimonopolní úřad. "Jednání probíhají a problém s komisí by v tom být neměl," potvrdil místopředseda úřadu Kamil Rudolecký informaci, že nabídka podpor se může rozšířit ještě na jaře.
