Politici budou muset dávat přiznání majetku při nástupu do funkce
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Dienstbier zdůraznil hlavní principy novely. „Je to vytvoření centrální evidence, kam všichni budou místo několika tisíců míst zakládat svá majetková přiznání a která umožní lepší veřejnou i úřední kontrolu,“ uvedl ministr. Za podstatné považuje také zpřísnění případných postihů. Novela je podle něj významným protikorupčním nástrojem. Podobně hodnotí schválený návrh premiér Bohuslav Sobotka. „Jedná se o výrazné změny, které mají za cíl posílit transparentnost a kontrolovatelnost při výkonu veřejné funkce,“ uvedl Sobotka.
Opoziční poslanec Martin Plíšek (TOP 09) ale považuje novelu za nedostatečnou. „Neobsahuje totiž vymezení střetu zájmů u těch členů vlády, kteří podnikají,“ upozornil v tiskovém prohlášení ve zjevné narážce na vicepremiéra, šéfa ANO a majitele Agrofertu Andreje Babiše. Hodlá proto při projednávání ve Sněmovně prosazovat změny. „Ministři by měli na dobu výkonu vládní funkce povinnost převést svoji firmu do svěřenského fondu a ustanovit jeho správce, který by se o firmu v této době staral,“ uvedl.
Ministerstvo spravedlnosti by kvůli registru majetkových přiznání mělo podle předlohy zřídit nový odbor o 20 zaměstnancích, který by vykonával rovněž kontrolní a dohledovou činnost. Náklady na odbor a provoz registru byly vyčísleny na zhruba 12 milionů korun ročně. Nevládní organizace požadovaly, aby měl kontrolu na starosti nezávislý úřad po vzoru Polska.
Po dvou letech
Zákonu by podle návrhu měli nově výslovně podléhat ministerští náměstci včetně náměstka ministra vnitra pro státní službu, kancléři obou parlamentních komor a také vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Současný hradní kancléř Vratislav Mynář teprve letos poskytl pouze své oznámení za předminulý rok.
Poslankyně TOP 09 Věra Kovářová kvůli tomu tento týden představila vlastní novelu, podle níž by měl kancléř oznámení předkládat legislativnímu odboru prezidentské kanceláře. Podobně jsou nyní oznámení politiků a funkcionářů předkládána výborům či odborům institucí, v nichž působí.
Více veřejných funkcionářů
Za porušení zákona nyní hrozí maximálně pokuta 50 tisíc korun, nově by podle druhu provinění mohla být až půlmilionová. Dostat by ji mohli například ti, kdo by po skončení veřejné funkce začali pracovat pro firmu, které by pomohli k velké zakázce. Novela naopak snižuje limitní částky pro získaný movitý majetek z půl milionu ročně na 250.000 korun. Nově by měl veřejný funkcionář podle předlohy zveřejňovat také příjmy své manželky či manžela nebo registrovaného partnera.
Mezi veřejné funkcionáře mají podle předlohy nově patřit také vojáci z povolání s hodností od podplukovníka výše (s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb) a ředitelé veřejných výzkumných institucí. Ze seznamu veřejných funkcionářů návrh naopak vyškrtl výslovné uvedení předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů a předsedy Energetického regulačního úřadu. Podle důvodové zprávy by to bylo duplicitní vzhledem k tomu, že oba mají nově spadat do upravené kategorie vedoucích ústředních správních úřadů.
