Právo na soukromí musí podle verdiktu ustoupit potřebě chránit životy a zdraví.
Ústavní soud zaujal dnes tento postoj, když řešil konkrétní případ dopravní nehody ze Znojma, při níž byli zraněni Ludmila Čepičková a Ladislav Fiala.
Soudní znalec pak zjišťoval informace o jejich zdravotním stavu, i když oba zranění po nehodě policii výslovně odepřeli, aby jí lékaři tyto údaje poskytovali. Čepičková a Fiala se také nepřipojili jako poškození k trestnímu řízení řidiče, který byl kvůli nehodě vyštřován, a nepožádali ani o náhradu škody.
Oba pak na postup úřadů podali k soudu stížnost.
A co soukromí?
Stěžovali si na porušení ústavních norem, které zakotvují jejich právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života. A soukromím je podle stěžovatelů také ochrana lékařského tajemství.
"Rozsah šetření považují stěžovatelé za nepřiměřeně široký. Znalecký posudek obsahuje nadbytečné informace o výpočtu bolestného a zejména pak úvahy o možné délce léčení a následcích zranění," uvedli ve své ústavní stížnosti.
Ústavní soud ale dnes stížnost zamítl. "Pouhý nesouhlas nemůže vést k závěru o nepřípustnosti získávání nezbytných informací o zdravotním stavu," uvedla soudkyně Ivana Janů.
V opačném případě by podle ní byly možnosti trestního stíhání značně ztíženy.
Veřejný zájem je víc
Podle ústavních soudů nejde v tomto konkrétním případě opomenout také to, že dopravní nehoda způsobila oběma stěžovatelům vážná zranění a na jejich léčení už byly nebo ještě budou vynaloženy značné peníze ze zdravotního pojištění.
"Poškození tedy nemohou bránit řádnému vyšetření dopravní nehody také proto, že je zde dán veřejný zájem na ochraně prostředků tohoto pojištění spojený s nutností zjistit naplnění podmínek pro vznik nároku zdravotní pojišťovny," uvedla Janů.
Soudci nesouhlasili ani s tím, že informace o délce léčení a následcích zranění byly zjišťovány nadbytečně, jedinou výjimkou byly informace o bolestném, a to proto, že stěžovatelé nechtěli uplatňovat nárok na finanční odškodnění.