Zdravotní pojištění sice poctivě odvádějí, když ale potřebují ošetřit, musí lidé z Neratovic často vytáhnout peněženku. "Nebo vyrazit za lékařem do okolních měst, což je autem vyjde přibližně stejně draho," popisuje starosta města Roman Kroužecký.
Nemocnice, která lidem ve městě sloužila, totiž na přelomu roku skončila - její původní provozovatel se rozhodl přestěhovat veškerou svou činnost do Mělníka. Jednodenní péče, která měla nemocniční lůžka nahradit, ale na jejím místě nevzniká.
Většina pojišťoven ji nasmlouvat nechce. Ambulantní služby odmítají podpořit i přesto, že je po nich poptávka. Přejí si je nejenom pacienti, ale i vedení města a lékaři. I ti chtějí v Neratovicích pokračovat. Bez smlouvy s pojišťovnou jim ale nezbývá než lidi ošetřovat za hotové. Anebo s praxí v Neratovicích skončit.
Lékaři a vybavené ambulance
"Máme tady třeba ochotnou gynekoložku, která u nás působí už bezmála třicet let. Má specializaci i na dětskou gynekologii, což je celkem vzácné. Chtěla by v Neratovicích pracovat dál," říká starosta. Smlouvu s většinou pojišťoven ale nedostala.
Město by mohlo mít i jednodenní péči v kardiologii a diabetologii. "Lékaři mají vybavené ordinace, mohli by snadno na původní nemocniční péči navázat," pokračuje Kroužecký. Pojišťovny to ale podle něj nezajímá, šetří peníze. Smlouvy lékařům nabídly jenom dvě pojišťovny, dalších pět spolupráci odmítlo.
"Argumentují tím, že je péče v okolí zajištěná - do sousedních měst to nemáme dál než devadesát minut," vysvětluje Kroužecký. Námitky, že jsou některé ordinace v okolních městech otevřené jen dva dny v týdnu, podle něj pojišťovny nepřesvědčily.
"A to jsme vždycky slýchali, že když někde zanikne nemocnice, nahradí ji jednodenní ambulantní péče," podotýká starosta. Právě z toho důvodu podle něj město s transformací špitálu souhlasilo. Když se původní provozovatel odstěhoval a budovu převzal nový, kývlo dokonce i na léčebnu dlouhodobě nemocných.
"Nakonec tu ale spousta věcí není. Řada obyvatel je proto naštvaná, založili i petici. Podepsaly se pod ni stovky lidí," popisuje.
Pokusy o reformu zamrznou
Situaci v Neratovicích kritizuje i předseda Asociace poskytovatelů jednodenní péče na lůžku Dalibor Štambera. "Byla tady nepsaná dohoda, že pokud se někde zlikvidují akutní lůžka, tak se bude hledat cesta k tomu, aby se tam zařídila alespoň jednodenní péče," připomíná. Přesně takovou politiku podle něj deklarovalo nejenom ministerstvo zdravotnictví, ale i jednotlivé zdravotní pojišťovny.
Nakonec se ale podle něj ukazuje, že to neplatí. "V Neratovicích skončila nemocnice, která poskytovala oborově rozsáhlou péči - byla tam velká interna a gynekologie, rodilo se tam okolo 170 dětí ročně. Bylo tedy na co navazovat," říká Štambera. Pojišťovny ale daly zelenou jen jednodenní chirurgii a ortopedii. Ostatní obory ambulantně zachovat nechtějí.
"Připadá mi to naprosto nepochopitelné," hodnotí stav Štambera a dodává: "Pokud tím začíná nějaký nový trend, tak kvůli tomu veškerá transformace nemocnic zamrzne. Nikdo už to nepodpoří, všichni se budou snažit udržet stávající podobu špitálů." Každý starosta či ředitel nemocnice se totiž podle něj bude bát, že to dopadne stejně jako v Neratovicích - tedy že péče nakonec nebude dostupná.
Na gynekologii jen za hotové
Podle lékaře Pavla Doupala, který se s pojišťovnami snažil na jednodenní péči v Neratovicích domluvit, je přitom změna potřebná - zatímco akutních lůžek je v Česku přebytek, těch následných se naopak nedostává. "Léčeben dlouhodobé péče je skutečně málo, je třeba přidat asi pět tisíc míst," říká. Se zřízením následných lůžek v původní nemocnici proto souhlasil - vyčlenil na to celá dvě patra.
I podle něj ale musí každou přeměnu nemocnice na "eldéenku" doprovodit i zajištění jednodenní péče. "Všude musí zůstat něco pro lidi, kteří si zlomí palec nebo je jim špatně," podotýká. Zvlášť pokud jde o spádovou oblast pro 35 tisíc lidí, jako jsou právě středočeské Neratovice.
"To si ale bohužel uvědomily jen dvě malé pojišťovny. Klienti těch ostatních si musí za ošetření zaplatit," dodává. V areálu původní nemocnice teď na pojišťovnu provozuje jen jednodenní chirurgii, ortopedii a rentgen. Na gynekologii a gastroenterologii aktuálně smlouvy s většinou pojišťoven nemá - přestože má zájem, personál i vybavení.
Zajet si do Mělníka není problém
Pojišťovny ale stížnostem nerozumí. Třeba podle Lucie Miarkové z největší VZP je péče pro obyvatele Neratovic zajištěná. Žádný problém podle ní nehrozí. "Stalo se jen to, že se některé ordinace přestěhovaly z budovy bývalé nemocnice do jiných prostor, případně do nedalekého Mělníka - a to v návaznosti na fúzi bývalého nájemce nemocnice s jiným poskytovatelem zdravotních služeb," uvedla.
Žádné rozšiřování smluv proto podle ní pojišťovna neplánuje. "Nicméně pokud by skutečně mělo dojít k faktickému omezení péče, jsme připraveni adekvátně reagovat," dodala Miarková.
Pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) se ale s tímto postupem neztotožňuje. "Neznám detaily tohoto případu z Neratovic, ale obecně lze říct, že je třeba nějakou péči v každém regionu udržet," říká.
Začneme měřit čekání
Nemocniční síť je sice podle něj třeba proměnit, ale nenásilně. "Nemělo by to být o rušení celých špitálů, měli bychom se spíš snažit stávající zdravotnická zařízení zefektivnit," hodnotí situaci Vojtěch. Doba na lůžku se totiž podle něj zkracuje a péče se přesouvá do ambulantního řešení. "Zachovat v místě původní nemocnice jednodenní chirurgii či stacionáře je tedy většinou žádoucí," vysvětluje Vojtěch.
Pojišťovny by podle něj měly daleko lépe zdůvodňovat, proč někde lékařům smlouvu daly a jinde ne. Vždy by se přitom měly opírat o data. "Aby se nestalo právě to, že někde péči nenasmlouvají s odkazem na okolní dostatečné kapacity, které ale ve skutečnosti potřeby obyvatel nepokrývají," říká.
Chce proto vytvořit systém, který by po celém Česku sledoval čekací lhůty na plánovaná vyšetření. Pojišťovny by se ho pak mohly držet. "Dnes totiž nic takového nemáme, což může působit problémy," připouští Vojtěch. Čekací doby by se podle něj měly rovněž zveřejňovat.
