Reklama
Reklama

Pohotovosti se radikálně mění. Podívejte se na unikátní mapu, kde a kdy vás ošetří

Mapa pohotovostí prořídla. Lidé už najdou pomoc jen v 96 nemocnicích, které zřizují urgentní příjem, a 33 ambulancích. Původně přitom lékaři sloužili na 208 místech. Kam se můžete obrátit, pokud si o víkendu zlomíte nohu? Podívejte se na přehlednou mapu.

["Endocrinologist examining throat of young woman in clinic. Women with thyroid gland test . Endocrinology, hormones and treatment. Inflammation of the sore throat"]
Místo dosavadních 208 pracovišť už pojišťovny proplatí provoz jen v 98 nemocnicích s urgentními příjmy a 33 ambulancím.Foto: Freepik
Reklama

Doposud měli pohotovost doslova za rohem, na místní poliklinice. Od ledna ale tato služba v Rožnově pod Radhoštěm skončila. Pohotovosti totiž nově nezřizují kraje, ale pojišťovny. A ty už s méně vytíženými zdravotnickými zařízeními nepočítají.

Pohotovosti tak soustředily hlavně do nemocnic, které mají urgentní příjmy. Třeba v případě zmíněného Rožnova musí lidé cestovat do Valašského Meziříčí.

Lidé sice z novinky nadšení nejsou, žádné protesty ale nechystají. „Argumenty pojišťoven musíme uznat. Pohotovost nebyla pořádně vybavená – nemohly se tam dělat žádné rentgeny ani infuze,“ komentuje změnu lidovecký místostarosta města Tomáš Gross.

V ambulanci navíc nesloužil pediatr, žádného se prý nedařilo nasmlouvat. „Pokud tedy onemocněly děti, museli jsme je už nyní naložit do auta a odvézt do nemocnice ve Valašském Meziříčí. Případně do Nového Jičína, což je zhruba dvacet minut cesty,“ řekl Aktuálně.cz. V zimě je to sice podle něj komplikované, lidé si na to ale postupně zvykli.

Reklama
Reklama

Přes kopce až 40 kilometrů

Jinde si ale svou pohotovost i přes škrty pojišťoven uhájili. „My ji ve městě stále mít budeme, fungovat bude dokonce v plném rozsahu. Dojednali jsme si to na kraji i v pojišťovně,“ řekl redakci místostarosta města Jaroslav Baloušek.

Nejbližší urgentní příjem je totiž až ve zlínské nemocnici, což je asi 40 kilometrů daleko. „Jede se tam asi hodinu, navíc kopcovitým terénem," připomíná Baloušek. Pokud by se tedy pohotovost ve městě zrušila, začali by si lidé volat i v méně závažných případech záchranku. „Nic jiného by jim nezbylo. Pojišťovně by se ale takový režim ještě víc prodražil,“ konstatuje místostarosta.

Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka takové argumenty zafungovaly u 70 procent pohotovostí, které chtěla VZP původně zavřít. „Na začátku jsme chtěli být razantnější a zachovat jen minimum ze 49 pohotovostí nad rámec zákonem daných urgentních příjmů. Nakonec jsme ale zrušili jen 16 z nich,“ uvedl pro Aktuálně.cz.

O tom, které ambulance přežijí a které nikoliv, podle něj rozhodly jednoduché počty. „Udělali jsem si inventuru a podívali se na to, jak byly dosavadní pohotovosti vytížené – tedy kolik lidí ošetřily za týden,“ prozradil. Škrty se nevyhnuly ani poliklinikám, kde chyběl zdravotnický personál. „Předpokládám, že v některých místech z toho lidé nadšení nebudou, ale žádný kolaps by nastat neměl. Jsem přesvědčený, že dostupnost péče zůstala dobrá,“ řekl.

Reklama
Reklama

Pojišťovna chce navíc podle Kabátka rozvíjet telemedicínu. „Dobrým příkladem, kde už se to děje, jsou jižní Čechy. Tam už jedna společnost pohotovost v rámci telemedicínského řešení nabízí,“ popsal Aktuálně.cz. Jen během vánočních svátků se podle něj na „lékaře na telefonu“ obrátily stovky lidí – pacienti volali každých 39 sekund.

„Samozřejmě se to nehodí pro všechny případy a pro všechny klienty, ale do budoucna to může být dobrý směr. Vyřeší se tak většina banálnějších problémů, které by jinak zahlcovaly pohotovosti nebo záchranky,“ domnívá se Kabátek. Ošetření po telefonu je navíc podle něj pro pojišťovnu levnější.

Reklama
Reklama
Reklama