Podívejte se na pět největších nákupů české armády

Stíhačky Gripen - Desetiletý pronájem čtrnácti švédských stíhaček JAS-39 Gripen schválila vláda Vladimíra Špidly v roce 2004 za 19,7 miliardy korun. Z původně zvažované koupě kvůli škodám po záplavách v roce 2002 sešlo. V roce 2014 kabinet Bohuslava Sobotky prodloužil pronájem do roku 2027 za 21,4 miliardy.

Bitevníky L-159 - Vláda Václava Klause v roce 1997 rozhodla o nákupu 72 podzvukových bitevníků L-159 od Aera Vodochody, které stály zhruba 50 miliard korun. V roce 2004 armáda 48 strojů vyřadila. Celkem 21 letounů koupila před čtyřmi roky americká firma Draken International a 15 irácké vzdušné síly.

Transportéry Pandur - O nákupu 199 obrněných vozidel Pandur za téměř 21 miliard korun rozhodla v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka. O rok později kabinet Mirka Topolánka objem snížil na 107 strojů za 14,4 miliardy. Policie začala kontrakt vyšetřovat kvůli podezření z korupce. Předloni poslal pražský vrchní soud za podvod s pandury do vězení lobbistu Marka Dalíka.

Pušky Bren - V první fázi přezbrojení celé armády novými útočnými puškami Bren od České zbrojovky nakoupilo ministerstvo obrany osm tisíc pušek za 1,2 miliardy korun, součástí zakázky byly i samopaly Scorpion a pistole. Podobného objemu dosáhla i další fáze. Do roku 2025 je objednáno dalších 14 tisíc pušek a 20 tisíc pistolí za 2,3 miliardy.

Vozidla Tatra - Vojsko si v roce 2006 objednalo přes 550 nákladních automobilů Tatra 810 jako náhradu za dosluhující Pragy V3S. Zakázku za 2,6 miliardy korun provázely problémy se subdodavateli i technické nedostatky nových vozů. Platforma Tatra v české armádě drtivě převažuje, ministerstvo obrany postupně investovalo do různých speciálních verzí.

9 Fotogalerie

Pavel Otto , Martin Štorkán

12. března 2019 · 11:00

Diskuze (0)

Výzbroj českých ozbrojený složek se za polistopadovou dobu značně změnila. Nejvice utratila za letouny z Aera Vodochody.

Zdroj: E15

Česko už je 20 let v NATO. Našemu vztahu s Aliancí ale hrozí rozklad, varuje Vondra

Rozhovory

Začít diskuzi

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu