Zástupci akademické obce, Senátu a festivalu Mene Tekel v pražské Nerudově ulici připomněli v úterý 77. výročí pochodu studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad 25. února 1948. Jeho zřejmě poslední žijící účastník Antonín Kyncl v projevu u pamětní desky varoval před opakováním únorových událostí.
Studentský pochod byl s přibližně 5000 účastníků největším veřejným protestem proti komunistickému uchopení moci v únoru 1948. V Nerudově ulici ho zastavil kordon příslušníků komunistických bezpečnostních sil. Studenty rozehnali, jednoho z nich při tom postřelili.
Sedmadevadesátiletý Kyncl si dodnes pamatuje atmosféru tichého pochodu bez transparentů za prezidentem Edvardem Benešem. "My kluci jsme měli klobouky v pravé ruce. Nosily se tak při pohřbech. Ano, byl to pohřeb naší demokratické republiky," řekl dnes Kyncl.
Podle místopředsedy Senátu Jiřího Oberfalzera (ODS) se studenti ukázali být klíčovou silou, která se mobilizuje vždy, když je ohrožená svoboda. "O výsledku února 1948 bylo rozhodnuto dávno před tím, na jaře 1945. Stalo se to v Moskvě a v Košicích," řekl Oberfalzer.
Oberfalzer upozornil na současný růst moci Moskvy. Obává se ho také Kyncl, který varoval před takzvanou pátou kolonou v Česku, tedy před lidmi jednajícími v zájmu současného Ruska. Podle Kyncla je třeba se jim postavit ve volbách. Podobně se za spolupořádající Pražský akademický klub 48 vyjádřil Jakub Kožíšek. "Pasivita byla vždy prvním krokem k pádu svobodné společnosti," řekl Kožíšek.
Daniela Řeřichová ze spolupořádajícího festivalu Mene Tekel připomněla, že jedinou členkou pedagogického sboru v pochodu z února 1948 byla profesorka archeologie Růžena Vacková. Řeřichová také zmínila studenta Jana Zajíce, který se upálil 25. února 1969 na Václavském náměstí na protest proti letargii společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Vzdát hold a zavěsit věnce na zeď u pamětní desky dnes přišli také bývalý předseda Senátu Petr Pithart, ministr kultury Martin Baxa (ODS), kardinál Dominik Duka, patriarcha husitské církve Tomáš Butta, slovenská velvyslankyně Ingrid Brocková, místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
Postoj studentů v roce 1948 se stal záminkou k odstranění těch, kteří se pokusili zvrátit nastupující diktaturu proletariátu. Prakticky na všech československých vysokých školách po únorovém uchopení moci komunisty následovaly prověrky studentů a učitelů a vylučování ze škol. Do roku 1949 muselo školy opustit víc než 10 tisíc studentů a akademiků.