"Čekají nás krušné časy. Znovu se bude dít to, co už jsme zažili v dobách finanční krize - nemocnicím budou chodit peníze pozdě a všechno se tím bude zdržovat. I péče o pacienta," říká lékař a poradce několika bývalých ministrů zdravotnictví Pavel Vepřek. Reaguje tím na znění úhradové vyhlášky, podle které se budou příští rok rozdělovat peníze špitálům a ambulancím.
Pojišťovny se totiž podle ní znovu mají propadnout do červených čísel - už čtvrtým rokem za sebou. Tentokrát si ale sáhnou rekordně hluboko. "Ministerstvo zdravotnictví nám totiž nařizuje, abychom utratili až o 19,5 miliardy korun více, než kolik skutečně vybereme na pojistném," říká šéf Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
Pojišťovny: paralyzuje nás to
To je podle něj obrovské číslo. "Se zlepšením kvality nebo zvýšením výkonnosti přitom vyhláška nepočítá. Vydáme zkrátka víc peněz, ale bez možnosti vymáhat efektivní chování lékařů a nemocnic. K tomu nebudeme mít vůbec žádný prostor," pokračuje.
Pojišťovny to podle něj paralyzuje. Mohou se dostat až do platební neschopnosti. "Pokud se letos s platbami nemocnicím zpožďovala jen jedna zdravotní pojišťovna, v příštím roce už to může potkat všechny - některou dříve a některou později," varuje Balada.
Pro pacienty to podle něj bude znamenat jediné: že si na některé výkony počkají. Rezervy se totiž pojišťovnám tenčí a brzy mohou úplně vyschnout. Lékaři, kteří své peníze nedostanou včas, pak mohou některá vyšetření odkládat.
Platby špitálům se budou zpožďovat
To ostatně přiznává i samotné vedení resortu zdravotnictví. V důvodové zprávě k nově schválené vyhlášce píše, že se zůstatky pojišťoven scvrknou na pouhých pět procent plánovaných výdajů. "Za bezpečnou hranici je přitom považováno deset procent. U několika pojišťoven lze proto očekávat zpožďování plateb poskytovatelům," připouští bez okolků ministerstvo.
Proč resort pojišťovny do dluhové pasti žene, už ale důvodová zpráva nevysvětluje. Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba se ministerstvo jen snaží celý systém stabilizovat a zajistit lidem co největší dostupnost péče. Jenže podle experta Pavla Vepřeka nastane pravý opak. Nutit pojišťovny k tomu, aby utrácely víc peněz, než skutečně vyberou, je podle něj krajně nezodpovědné.
Bez polštáře
"Přijdou totiž o svůj finanční polštář a stanou se zranitelnými. Mohou začít kolabovat, což poškodí celý systém," domnívá se Vepřek.
V zahraničí se proto podle něj rezervy hlídají - pojišťovny si je pro případ jakékoliv nenadálé události cíleně vytvářejí. Nikdo totiž neví, kdy přijde nečekaná epidemie nebo jakákoliv jiná možná krize. "My si tento systém ničíme. Jsme v tom unikátní v celé Evropě. Jako kdyby si tato vláda řekla: Po nás potopa!" dodává Vepřek.
Válkovu nástupci proto podle něj nezbude, než do systému na začátku roku "napumpovat" spoustu peněz ze státního rozpočtu. Vláda bude muset navýšit platby za státní pojištěnce - tedy děti, studenty a důchodce. "Jinak se může stát, že doktoři začnou na lidi tlačit, aby vytáhli svoje peněženky. A to i v takových případech, kdy mají nárok na bezplatnou péči," říká Vepřek a dodává: "Mohou argumentovat tak, že pokud jim pojišťovny neplatí včas, musí to udělat pacienti," upozorňuje.
Bude nutná resuscitace
Stejně to vidí i potenciální nastávající ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z ANO. "Finální úhradová vyhláška pro rok 2026 přivádí systém veřejného zdravotního pojištění na hranu kolapsu. Po čtyřech letech systematického podfinancování tak přebere nová vláda rozvrácený systém, který bude muset doslova resuscitovat," uvedl.
Nově vznikající vláda složená z ANO, SPD a Motoristů už se proto podle něj dohodla, že platby za státní pojištěnce skutečně navýší. Pojišťovnám vrátí i 14 miliard korun, o které přišly v roce 2022, když tehdy čerstvá vláda Petra Fialy zmiňovanou platbu za státního pojištěnce výrazně seškrtala kvůli úsporám ve státním rozpočtu.
Po injekci musí přijít reformy
Podle Vepřeka by ale měly hned po "injekci" následovat i hlubší reformy. "Dnešní systém je totiž extrémně neefektivní - umí výborně utratit všechno, co se do něj nalije, už ale neumí měřit a přeskupovat zdroje tak, jak je potřeba," říká. Pojišťovny navíc podle něj nemají dostatečné nástroje k tomu, aby to změnily.
Výsledkem je podle něj to, že se výdaje pojišťoven zvedly během posledních pěti let o 76 procent, víc péče za to ale pacienti nedostanou. "Nemocnice ošetří jen o procento víc lidí a ambulance jen o dvě procenta," uvádí Vepřek s odkazem na zjištění Národní ekonomické rady vlády.
Úhradová vyhláška by se proto podle něj měla do budoucna zrušit, aby si mohly pojišťovny domlouvat podmínky s lékaři a nemocnicemi samy. Orgány pojišťoven by se měly také odpolitizovat. "A než se to stane, měla by se úloha ministerstva zdravotnictví alespoň omezit. To, co se stalo letos s úhradovou vyhláškou, je totiž neuvěřitelné," řekl Vepřek.
Vlahý sen
Ještě před volbami totiž vypadal návrh úhradové vyhlášky úplně jinak - počítal se sotva třetinovým schodkem, tedy se 6,5 miliardou deficitu. Po volbách se ale ministerstvo rozhodlo jakékoliv zábrany "odbrzdit". "Jako kdyby tam všichni zapomněli, že by měl být systém i ufinancovatelný," komentuje změnu šéf Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
Resort podle něj přisypal peníze celé řadě zájemců, což deficit vyšroubovalo až na 19,5 miliardy korun. "V důvodové zprávě se nás sice snaží ministerstvo přesvědčit, že je schodek o čtyři miliardy korun nižší, protože se tyto peníze vyberou díky nově zavedenému jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů, podle mě jde ale jen o vlahý sen," říká Balada a dodává: "S těmi čtyřmi miliardami totiž nikdo doposud nepracoval a nikdo o nich nemluvil - ministerstvo je nečekaně vytáhlo z klobouku až během posledního měsíce," upozorňuje.
Se stejným výsledkem navíc počítá i zápis z porady vedení ministerstva zdravotnictví, která se konala v pátek 10. října. "Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2026 se odhadují na 556,3 miliardy korun, náklady na 575,8 miliardy korun, což představuje očekávaný deficit 19,5 miliardy korun," stojí v dokumentu, který má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
"Příliš konzervativní odhad"
Redakce se obrátila i na vedení resortu financí, které se proti původnímu návrhu úhradové vyhlášky vymezovalo. Vadilo mu právě schodkové nastavení vyhlášky. "Návrh povede k dalšímu růstu závazků po splatnosti a prohlubování finanční neudržitelnosti systému," namítali úředníci během připomínkového řízení.
Kritizovali i to, že si jejich kolegové z ministerstva zdravotnictví vylepšili odhad výběru pojistného o tři miliardy - s vysvětlením, že je ministerstvo financí ve svých předpovědích příliš konzervativní. "S tímto tvrzením nesouhlasíme," napsali zástupci resortu financí vedeného Zbyňkem Stanjurou z ODS.
Nyní už ale finance vyhlášku komentovat nechtějí. Mluvčí resortu Ondřej Macura neodpověděl ani na otázku, jestli ministerstvo plánovalo schodky pojišťoven sanovat ze státního rozpočtu. "Úhradová vyhláška je plně v gesci ministerstva zdravotnictví. S dotazem je tedy nutné se obrátit přímo tam," odbyl mluvčí redakci Aktuálně.cz.
