Piráti neuplatní svůj pozměňovací návrh, který by zavedl daň z mimořádných zisků už letos
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Koaliční Piráti nakonec neuplatní svůj pozměňovací návrh, který by zavedl daň z mimořádných zisků už pro letošní rok. Ve Sněmovně to oznámil předseda pirátského klubu Jakub Michálek v rozpravě nad druhým čtením vládního daňového balíčku, do kterého chce vláda novou daň vložit. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který návrh nové daně ve Sněmovně předložil jako pozměňovací návrh k balíčku, počítá s jejím výběrem až od příštího roku, Piráti ji chtěli vybírat již za letošní rok.
Podle některých ústavních právníků by případné zdanění již od letošního roku nebylo předurčeno ke zrušení u Ústavního soudu. Také vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že se neobává, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě.
Naproti tomu vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců a náměstek jihočeského hejtmana Tomáš Hajdušek (ODS) sdělil, že pokud by zákonodárce na konci zdaňovacího období stanovil daň pro toto zdaňovací období zpětně, tak by se jednalo o pravou retroaktivitu. Ta je podle něj obecně zakázaná a přípustná jen ve zcela výjimečných případech.
Michálek uvedl, že o dani vedla koalice debatu. V této debatě podle něj zazněl apel ministra financí Stanjury i premiéra Petra Fialy (ODS), aby daň nezačala platit už za letošní rok. „Proběhlo k tomu jednání na širší úrovni s rozpočtovými experty, proběhlo k tomu jednání předsedů stran. A proto my jsme se rozhodli, že v tomto ustoupíme a ten návrh na start už v tomto roce, v roce 2022, nebudeme načítat na tomto jednání Poslanecké sněmovny,“ popsal Michálek. Michálek informoval také, že podle převažujícího názoru Legislativní rady vlády bylo zavedení daně už od letošního roku možné.
Vláda o „válečné dani“ i továrně na baterie
Pirátský pozměňovací návrh také snižoval sazbu daně z navrhovaných 60 procent na 40 procent. Piráti ale trvají na tom, aby daň z mimořádných zisků zahrnula širší okruh bank, než předpokládá úprava ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Michálek řekl, že Piráti chtějí, aby pod zdanění spadaly banky s čistým ročním úrokovým výnosem nad dvě miliardy, nebo nad tři miliardy korun. „To jsou ty dvě varianty, které budeme načítat, v rámci snížení limitu, aby byly na bankovním trhu rovné podmínky, a tak, aby se skutečně drtivá část bankovního sektoru podílela na vyšších nákladech, které máme v souvislosti s energetickou krizí,“ uvedl Michálek.
„Zda je retroaktivita v praxi proveditelná, může rozhodnout pouze Ústavní soud. Z pohledu férového podnikatelského prostředí by pravá retroaktivita neměla být přípustná a každá firma by měla vědět dopředu, jaké daňové povinnosti na ni budou dopadat. Z pohledu jistoty podnikatelského prostředí je tedy lepší varianta, když o retroaktivitě daně z neočekávaných zisků nebude Ústavní soud muset vůbec rozhodovat,“ sdělil vedoucí partner daňového poradenství PwC Česká republika Martin Diviš.
Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.
