Podle Pavla by se také měla otevřít diskuse o tom, zda současný způsob náboru pokryje potřeby armády. Ukazuje se totiž, že pravděpodobně ne, dodal.
"Já jsem znám tím, že mám trochu vnitřní problém s tím, abychom posuzovali obranyschopnost podle procenta výdajů na obranu ve vztahu k HDP. Ono to totiž nemá žádnou velkou vypovídací hodnotu. Vypovídací hodnotou je to, jak schopnou armádu, ale také odolnou společnost budeme mít," řekl prezident.
Podle Pavla nejsou důležité jen moderní tanky, transportéry či letadla. Celá země musí mít vůli se bránit, dodal. Všichni podle něj také mohou přispět k tomu, že země bude odolnější. "Buďto tím, že budeme v aktivních zálohách nebo tím, že se budeme podílet na činnostech, které budou zvyšovat vnitřní bezpečnost v různých formách," uvedl. Zmínil například IT specialisty, zdravotníky či hasiče.
Ve vztahu k armádě by měly podle Pavla být určující měřitelná kritéria - kromě materiálního vybavení také počet vojáků nebo míra vycvičení. "Pojďme to udělat tak - teď začíná nový cyklus obranného plánování v NATO -, že si jasně naplánujeme, co by naše armáda všechno měla mít, aby byla nejen věrohodnou a obranyschopnou silou pro tuto zemi, ale také jako ten náš díl do kolektivní obrany," řekl. "A potom to převeďme do peněz a do času, ke kterému bychom ty schopnosti měli dosáhnout," dodal.
Prezident je také pro otevření diskuse o tom, zda současný způsob náboru skutečně pokryje potřeby armády. "My vidíme, že s největší pravděpodobností ne," řekl. Nabízí se podle něj hybridní model používaný v severských zemích, tedy kombinace profesionální armády a vojáků v základní službě. Zmínil ale také možnost dobrovolných záloh. "Ty mohou mít charakter něčeho, co je spíše zájmovou činností," dodal. Stát by podle něj na to mohl přispívat, třeba organizovat kurzy.
Vláda ve středu rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030. V roce 2026 by měl být obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP, řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Pavel: Světový řád se výrazně promění
Pavel v rozhovoru také řekl, že je zřejmé, že se výrazně promění světový řád. Je podle něj třeba více se spoléhat sami na sebe. Pravděpodobné je také, že se významně promění Evropská unie, Severoatlantická aliance (NATO) i Organizace spojených národů (OSN). Evropa si podle Pavla dlouho namlouvala, že bez USA není schopna zajistit evropskou bezpečnost. Síla Evropy je významná za předpokladu, že ji dokáže nasměrovat jedním směrem a mluvit jedním jazykem, řekl.
Evropa a současná EU je podle Pavla "vystavěna pro pěkné počasí". "Moc nebyla připravená na nějakou hlubší krizi, protože Evropa není společenství budované pro obranu a bezpečnost, ale pro vzájemnou spolupráci," řekl. Čelí podle něj bezprecedentnímu bezpečnostnímu riziku z Ruska a tlaku z USA. "Nemáme jinou možnost, než se velice rychle probrat a uvědomit si, že ten potenciál a kapacitu máme," podotkl.
V Evropě je podle něj dostatečná obranná síla, ale také ekonomický, finanční či vědecký potenciál. "Který jenom potřebujeme probudit a nasměrovat jedním směrem a pak můžeme s naprosto klidným svědomím a sebevědomím hrát roli jednoho z pilířů multipolárního světa," dodal.
Pavel věří, že Evropa v aktuální situaci najde společný jmenovatel, na kterém se dokáže shodnout. Mimořádně škodlivý pro Česko i pro Evropu by podle něj mohl být pocit poraženectví. Za inspiraci v tomto ohledu považuje Finsko.
Bezpečnostní témata jako součást kampaně
Prezident dále v bilančním rozhovoru uvedl, že bezpečnostní témata a zahraniční politika by určitě měly být součástí kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny letos na podzim. Pokud nebudeme žít v bezpečném a stabilním okolí, domácí témata ztrácí na relevanci, řekl.
Vláda a hlavní opoziční strana se podle Pavla zatím dokázaly shodnout na hlavních principech zahraniční a bezpečnostní politiky. Prezident doufá, že tak tomu bude i nadále. O směřování země chce se stranami nicméně před volbami hovořit, schůzky napříč koalicí a opozicí se uskuteční už v příštím týdnu, uvedl.
Prezident po sněmovních volbách "nemíní čekat" - chce vést aktivní diskuse se všemi aktéry a svým názorem se snažit ovlivnit další vývoj. Bude přitom postupovat v souladu s Ústavou, řekl. Tomu odpovídá také to, že jestli vítězná strana bude mít šanci získat důvěru ve sněmovně, náleží jí jako první možnost sestavit vládu.
Pavel: Musíme si přiznat realitu na bojišti
Pavel také uvedl, že Ukrajina by měla dostat co nejsilnější bezpečnostní záruky. Je podle něj třeba snažit se o to, aby si udržela území, která brání, a aby se pokračovalo v její integraci nejprve do Evropské unie a výhledově i do NATO.
Dohodnutý mír musí být podle Pavla co nejspravedlivější pro Ukrajinu, je však podle něj nutné si přiznat realitu na bojišti a dosáhnout nějaký kompromis. Ve vztahu k agresorovi by jím mělo být i přijetí faktu, že v tuto chvíli prostě není možné osvobodit všechna okupovaná území bez dalších obrovských ztrát na životech především Ukrajinců, dodal.
Domnívat se, že by se Rusko spokojilo s částí Ukrajiny a ponechalo vývoj v Evropě na EU, případně na NATO, je naivita, řekl také prezident. "Znamená to, že zavíráme oči před objektivní realitou," uvedl. Jediná cesta, jak Rusko odradit od ještě větší asertivity či agresivity, je podle něj efektivní odstrašení a vybudování dostatečných a věrohodných schopností tak, aby si Rusko uvědomilo, že jeho ztráty by byly větší než zisky.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským minulý pátek Pavel označil za nešťastné, důležité věci by se podle něj neměly řešit před televizními kamerami. Pozitivně vnímá vyjádření Zelenského, že je připraven k jednání a stejné náznaky z Bílého domu. "Dříve či později ta jednání proběhnou, já věřím tomu, že dojde i k uzavření dohody," dodal.
